Písmák Milenci
za bodavými stonky vysoké trávy
kdes úzkost a strach se proplétá
v lese nízkém a tmavém
vzniká láska prokletá
náš národ
Co stalo se snámi a stouto vlastí.
Kde přetrvává ta odvaha.
Bloudíme mezi sny a představivostí.
Kdy skončí tohle proboha.
My lidé
Kdo mluví o lásce a nezná ji.
Kdo mluví o sázce, kterou si nedají
Kdo mluví o hře, kterou neumí
Kdo mluví o víře, které nerozumí
jdi človíčku!
ikdyž se plány hrotíikdyž nevíme co se bude dítživot si nás pěkně zkrotía nakopne nám ještě řiťneboj se osudubeztak si tě najdeklidně i na půdupro tebe si zajdepodej mu rukua buď jeho přítelneboj se klukuon je tvůj ctitelza rány a kopancedá ti něco do rancedá ti sílu snadza sebe se rvát kampak ty človíčku. kampak jdeš. se slzami na víčkudaleko nedojdešslzy se rozpustístesk přejde sámosud ti neodpustíjen tuhle radu ti dám.
motorkář
nečum sráči. nečum tahleta písen ti snad stačí. černý vlasy na ramena,krutej výraz ve tvářiminulost všem odhalená,budoucnost ti nevaříŽiješ pouhou minutou,nevíš co se bude dítmyšlenku máš pohnutou,každou chvíli v tobě to může vřítyamaha R1,jedeš si jak králsmrt už s tebou jedná,život si s tebou hrál. Neznáš okolí,neznáš ani seberány tě nebolí,to ti asi trochu jebe.
Matčina náruč
umyj podlahu dítě všetečnéa zamět ten svinčíkproblémy jsou s tebou věčnévezmu na tě bičíkco s parchantem,kterej nic nedělá. grázl všude lítá,co může poděláběž mi z očí běž někamna tebe ty harante,na tebe se vztekámnech mne matko,vždyt dělám co si přeješvšad zmízím jen na krátko,hned za to kleješneberu drogy mám dobrý známky a nechlastám na dízety mi přesto děláš život strohý,mlátíš mě vždy po vízemísto lásky jen nenávistz hyenou si tě matko začínám plístjsi zlá už nechci s tebou nic mítto radši do pekla,než v tomhle světe s tebou být těžko se mu odcházítěžko opouští krev matčinulásku marně v ní nacházíjak pravdu v hořkém vínujde sám do krutých podmínekjde sám do hrůzy jak pod vodu kamíneknež skončíš dole budeš padata až sknčíš těžko se budeš skládatchvíli mu trvalo než potkal nový liditedkon už jen s nima budoucnost vidímarihuana a těžkej punkchlast, a drsnej jako tankjointa si ubalej a hned jsou jak v rájipak na festák trochu éčka si dajíjsou v deliriu a chtěj dalšízábáva se stává dražší a dražšíkdysi nevinej chlapec tedkon jen málo na matku vzpomínáa pokud se najde myšlenka pro ni,pouze ji proklínáten punkáč chce a bude ji kletvždyt tedkon má kámoše a dobrej fetnestačí mu čichat,ani kouřit trávu místo toho začne si snima i píchatvěří že však po právumatka mě hodně nenávidí,já ji takyjen at vidí co udělala ze mně,kým jsem a jakýcož nebyl jsem ti dost ty ubohá ženo. stále jsi měla jen zlost byl jsem pro tebe jen senoslabá suchá trávaděvčátko příroda je hodně hravábyl jsem tráva a já ji kouřím nynítak kdo mě tu kurva kdo mě tu viní. potřebuju fet musím jít za nídobrý den znáte mne ještě paní.
zabíjející žízeň
srdce jak led tuhýv životě jen samý dluhyto udělal ti jenom chlastchtěl si ho,tak začals krástv krku už tě pálí vodkaběhem chvíle netušíš co tě potkánehraj si s osudem holátkozratit můžeš vše a ne na krátkodo žil ten sajrajt se ti lejesmrťák za dvěřmi se ti smějenepokoušej ho,on tě vidítvůj život hrdě řídív těle se ti vaří jedovatá směsdělej vole dělej,něco snězjsi hubený jsi slábschop se chlape,vždyt nejsi srabnechci,nech mě bejtnež realitu,radši budu lejtjedu domů jedu spátz okna auta nechám se ovívatjede jako dobytek,jede jako prasetedkon nevylejvej vzteknebo budeš v base. neslyší napomínáníneslyšído zatáčky se vhánírochlost ještě zvýšírozjel si s osudem šachybojíš se. měl bys,on není plachýtohle už není sen,to není fantaziedosud byl černý den,nyní ještě černější jepeklo volá,plameny šlehajípeklo volá,a žalostné zpěvy ti zpívajíhlava ti třeští,začínáš mít strachvykřik,co se stalo ach. co ta rudá barva zvěstuje.
dítě a vrah
někdo zabíjet chtěl
místo toho aby práci měl. Vraždil pouze nevinnéto pro něho bylo jedinénáhle zjevilo se mu malé dítěnastražilo na vraha dokonalé sítěklidně mne zabij ty kruté zvířeale potom zkončíš v temné dířeOd rána do rána nebudeš mít klidzblázníš se,budeš smrt chtítbudeš si přát mě neznatidíky mně od tebe se všichni odvrátíKrev zalije ti víčka ze vnitř spálí tě obrovská svíčkav každém zrcadle uvidíš pouze tmuvěř mi ty sáhneš si až ke dnunebojím se nějakého "spratka"na mne je všechna kletba krátká. když dále budeš vraždit rádto já se budu tobě smátaž takzvané boží mlýny domelounarazíš na dívku nesmělouto vše jen jeden ti chystápro tebe žalost je jistánejsem totiž dítě. jsem dábel,chci tě.
Vrabec a král
Ve skalách hlubokého lesa,orel žil. Měl sílu,byl bohem všeho ptactvakaždý pták o spatření jeho snil,byl strachem a zkázou lidstva. Po širém kraji jeho jméno znalipouze jeden maličký vrabec nevěděl o němi tuto zprávu králi dal,a tak sjednal na té skále sněm. "pane všemocný,nechte mne jítuž vás znám dejte mi klidNekazte prosím to štěstí méve světě vzácné jediné"Copak můžeš to slovo znát.
smutný král
včera večer sen se mi zdál že přišel za mnou smutný králtiše mluvil cosi chtělaž jeho hlas tak chmurně znělco žádáš můj pane od chudého člověka. ty dobře víš ta věc známá je až z pravěkaty dobře víš že lásku chcinajdi na ní lektvar jdi. celý světa kraj jsem prošelaniž bych touhu mělaniž bych jeho úmysl znalco umanul si ten náš králach zprávy nesu špatné můj pane na to co chceš není kouzlo žádnévšak jedna věštkyně řekla miexistuje způsob jedinýhluboko v lese žije zralá ženanemá rodinu,vlastní málo věnata snadno tě může vyučit jak znovu srdce rozeznítchodil za ní den co denon její metodou byl překvapenpo roce si uvědomilže lásky přečet první díl. žádné knížky,žádná psanístačí zhluboka podívat se na nído jejích očí do její mysli.