Písmák Čtyřverší pro Tebe
Chybí mi doteky Tvých něžných dlaní
Chybí mi chvilky sladkých pousmání
Mám jenom vzpomínky co nejdou vrátit
Chybíš mi Ty a nechci Tě ztratit
(S)Nová láska
Stýská se mi, lásko má,
tma venku je lakomá
a nechce mi tě dát.
Stýská se mi, miláčku,
Čtyřverší pro Tebe VII.
Kdyby se láska proměnila v širý oceán
A její vody rozbouřené o hruď bily nám
Tak jenom jednu věc zcela jistě vím
Pouze v Tvém srdci bezpečně zakotvím
Voda je (jako) láska
Voda je láska, láska je jako voda. To je alespoň můj dojem. Jsou lidé, kteří mají radši vítr ve vlasech, jiní dají přednost praskání ohně, další zase dotyku pevné země, kovu či dřeva. Pro mě je však láskou voda.
Čtyřverší pro Tebe VI.
Co všechno se jen může stát
Když se mě budeš dotýkat.
Voda poteče nahoru a ryby zazpívají
A já rozteču jak sníh, který napad´ v máji
Proč se ptát
Vidím Tvé černé, zamračené očia vůbec nechápu, proč se mi hlava točí,proč při pohledu na Tebe mi srdce hrozně buší,proč (když mě oslovíš) mi zčervanají uši,proč hledíš na mě stále studeně,proč na ni vzpomínášš a na mě ne,proč čekávám Tě před Tvým kabinetem,proč chtěla bych Ti být Tvým světem,proč slzy se mi do očí drát musí. Vždyť. já. mám Tě ráda.
Čtyřverší pro Tebe IV.
Hlava mi spočívá již na polštáři
Zpaměti vidím oči Tvé, jež září
A žádná voda zhasit je moc nemá
Za jeden pohled Tvůj bych zůstala i němá
Čtyřverší pro Tebe V.
Mé srdce flétna něžně rozchvívá
A dál mě táhne loutna mámivá
A housle do ucha mi tiše žalují
Neb podle Platona já miluji
Čtyřverší pro Tebe III.
Sedím tu sama a ruce se mi chvějí
Spolu s mou duší být blízko Tebe chtějí
Jenom se dívat či letmo dotknout se Tě
A hned bych byla nejšťastnejší v světě
Čtyřverší pro Tebe I.
Jsi jak něžná květina bílá
Jsi milá laskavá víla
Chci křičet \"Vidím Tě\" tak jako Kolumbus viděl rád zemi
A zatím tu sedím sama a strašně stýská se mi
Čtyřverší pro Tebe II.
Zavřu oči a vidím Tebe
Chtěla bych Tě mít vedle sebe
Chtěla bych denodenně vidět Tvou tvář
Které má fantazie přiřkla svatozář
Diskuze klubu: Klub Dlabačů
vítám vás tady za sebe i za Psychopata a krásný dlabání.
Mám ráda zloducha......
už to jeho jméno
latinsky znamená
chladný, jízlivý, krutý
čtu a zkoumám
Ruka
Ruka, která hladí
a nerada trestá,
co dovede maltu
i rozličná těsta.
Předvánoční povídka
Venku bylo jiskřivě bílo. Od úst se srážela pára a na protějším kopci sáňkovaly děti. Mladá žena, vlastně ještě dívka, se na ně zadívala se smutným úsměvem, protože pro ni už se nehodilo halasit na svahu a nechat si vítr svištět okolo uší. Nadhodila si na rameni brašnu plnou knih a nadzvedla sukni, aby ji moc neumáchala ve sněhu.
V hlavě
slzy ve spánku a
bezděčný úsměv na tmu:
krmím své svědomí andělem
a ďáblem kdesi v mé hlavě:
Procházka s geomorfologií
Procházím se periglaciálem
Mezi zuby drtím eolické duny
Copak se stalo v kvartéru.
Ze zápisků jsou už runy
Svítání
Tma.
Slabý nádech žluti směrem na východ.
Přidala se růžová.
Královská modř obklopuje jemný teplý pastel.
Rozpory
Výskám a křičím.
Pláču a brečím.
Jsem smutná i veselá.
Kdo s tím co udělá.
Kvůli Tobě
Čekávám hodiny na ulici v dešti.
Jenom abych Tě viděla přejít po protější straně ulice.
Navštěvuji nudné přednášky místo skvělých akcí.
Jenom proto, že uvidím Tvou hlavu vážně skloněnou nad papírem.
Závidím
Závidím.
Závidím vzduchu, který dýcháš.
Závidím sklenici, ze které piješ.
Protože ona se smí dotýkat Tvých rtů.
Pouť
Bloudím. Nejsem ztracená v ulicích velkoměsta ani v hlubokém lese.
Pohltily mě mé vlastní myšlenky a já se pokouším najít tu správnou cestu ven, nalézt rozuzlení.
Chvílemi zapadám do šedivého bahna smutku,topím se v sebelítosti a polykám prach pomluv.
Chtěla bych....
Chtěla bych se dívat na západ slunce Tvýma očima
Chtěla bych Tě držet za ruku, až pak budeš usínat
Chtěla bych k Tobě po celý život vzhlížet
Chtěla bych Tě v životě před pády držet