Písmák Smutný seraf vltavského koryta
Nebýt schopen slova, nevědět proč přesně
nemít jasný plán ohledně dalších minut
netušit s jakou tváří u ohně zítra sedět
jakou si vzít na sebe
Slyším vodu růst
Slyším vodu růst
jde si pro tvé auto
vezme i tvou ženu
tvoje jachta už je v limbu
Žíti
Zvířetem je těžké býti
Člověkem je těžké býti
klíčová představa, co nás sytí:
klidový stav - nebytí
Přátelům
přátelé, kam jste se poděli
sámemu se mi kafe pije špatně
sms zprávy operátora
mi přátele nahradí jen matně
Hnusný ráno
"Hnusný ráno"
bylo psáno
na mých víčkách
otevřel jsem oči
Blíží se čas odletu
Blíží se čas odletu
byl jsem žabičkou co voněla ti po lese
ty jsi vzdychala nebo jsi snad voněla ty
a já tančil kankán na jehličce trčící z parket
Ach můj bože!
Ach můj bože.
V případě, že jsi žena,
vezmi mně na své lože,
vesel se se mnou do rána
Sláva slabá káva
Hrál jsem hudbu made by hlava
když jsem vyšel ze sálu
čekala na mně štěstěna a sláva
Co se stane o takové noci
Sedím sám v opuštěné kavárně
Sedím sám v opuštěné kavárně
bavím se ale přímo náramně
vedle od stolu přilétají karty tak,
že přistanou mi na rty
Mně je tak strašně
Je mi tak strašně strašně
že se vykašlu na všechny vášně
co přicházejí o sobotních nocích
je mi tak strašně
Vždyť je to jedno
V soboty nerad vycházím ven. Všechno vypadá nepřátelsky. Počasí, lidé kteří se nedali dohromady z předcházejícího pátku, ukňouraná zvířata, vlastně i já sám se snažím vypadat nepřátelsky. Vždycky když vyjdu na ulici mám kapuci a pomalý, šelmí krok.
Kapky deště se mi vyhýbají
KAPKY DEŠTĚ SE MI VYHÝBAJÍ
ony už mně holky dobře znají
Ulehám s nimi do hlíny a chvojí
jsem srab co zápalu plic se nebojí
Beznozí
Rychlým krokem jsem zdrhal. Mí honiči nebyli moc rychlí, proto jsem taky zdrhal krokem a né během. Celá situace byla hrozně groteskní. V náručí pět peněženek a za mnou pět týpků přesunujících se pouze pomocí svých horních končetin, protože o ty spodní bůhví jak přišli.
Smutné časy
Na stole stála flaška a temně se usmívala.
ČEMU SE SMĚJEŠ TY PLASTOVEJ PREVÍTE.
No já si tu tak stojim, hele jak si tu stojim.
Na stole stála kytka a měřila si mě nevypočitatelným pohledem.
Oslepovač
Na zelené sedačce pod modrou kytkou seděl chlápek v červeném a růžovou slámkou srkal černou vodu.
Rozbolely mně oči tak jsem odvrátil zrak.
Zimní kratochvíle
Dorazil jsem do bytu. Konečně. V té zimě mi umíraly mozkové buňky, né že by umíraly víc než normálně, ale v té zimě jsem to fakt cítil. Zul jsem si boty ze zmrzlých nohou a šel do koupelny.
Nová ručka
Doprdele, ruka se mi sekla v zámku. To je tím, že tak moc piju, pak tam strkám špatné věci. Přičemž mně napadá, že to mohlo dopadnout daleko hůř. Vyrval jsem ruku a snažil se moc nepotřísnit podlahu, sousedka z vrchu by asi nebyla šťastná kdyby najednou byla celá podlaha červená (podle mně by to bylo stylové).
Dary
Dal jsem ti náušnice z alobalu,
čímž jsem vyčerpal svou škálu,
škálu dobrých dárků
zbyl jen rohlík v párku
Letec
Jsem básník co ztroskotal v poli
až mně z toho tělo bolí
Letěl jsem za snem, že dopadnu v moři
kde vlny se boří a bouří
Déšť
Do houfu deštníků se nořím
ty vaše zasrané štíty vám všem zbořím
mokněte se mnou přátelé
nedožijeme se ani neděle
Automat
Automat na kávu hraje mi A
cis tam ale nedoplním
dnes to bude spíše na C
Cis bychom zpívali
Věci krásné
V zimě se mi dějí věci krásné
ten chladný vzduch
konec všech much
a dlouho čekat nemusím až slunce zhasne