MARTIN ČEPELÍK & KUBÍK DORŇÁK * Praha 18.12.
Přijměte srdečné pozvání na předvánoční recitál
M a r t i n a Č e p e l í k a
a jeho vzácného vánočního hosta
K u b í k a „ N o t y “ D o r ň á k a
Korálky
Pod noční oblohou
posetou hvězdami
za tvojí nádherou
přichází chlad
Vlasy
postamble();
Nestačí mi na mé vlasyani hřeben na borůvky,příště už bych neměl asistrkat prsty do zásuvky.
postamble();
Miliarda
postamble();
Svěřil se mi milý Jarda,že mu chybí miliarda. Radím: Zkus to u Věry,poskytuje úvěry.
Noční návštěva
postamble();
Včera večer za mnou opět přišla. Ani nerozsvítila. Tichounce vkradla se ke mně pod peřinua nejdříve jemnými doteky mne rozechvělaa pak celým tělemjakoby skrze mne prostoupila,srdce sevřela do dlanítak pevněa dlouhými pravidelnými pohyby prstůdávala mi najevo,že už mě nikdy neopustí. Včera večer za mnou opět přišlaobava, že Tě jednou ztratím.
Kolik smrti cestou domů...
Kolik smrti cestou domů
z práce
Zajíc či králík
dva vrabci
22.6. Kubík Dorňák a Martin Čepelík v Berouně
Vážení a milé,
věhlasná dvojice začínajících písničkářů
Kubík Dorňák a Martin Čepelík
postamble();
Krásný sníh
Čím krásnější je sníh,
tím hlubší zanechávám stopy
po krocích ledových,
jež nikdy nikdo nepochopí.
Pavlíně
Budu zpívat svoji píseň pro Pavlínu,jelikož jí nikdo jiný nepěje,o tom, že jí vlasy voní po jasmínu,a když jsme spolu, tak na světě krásně je. My dva už to spolu táhnem pěknou chvíli,když jsem však chtěl, aby se mnou líhala,vzdor receptům, jež se dříve osvědčily,Pavlíně jsem musil zahrát Plíhala. Pavlína má totiž v lásce písničkáře,a tak když chci, aby se mi odkryla,je potřeba vyndat ruku zpod polštářea zahrát jí píseň třeba od Kryla. Když pod stromem spočineme v letním hicu,Pavlína mi sladce šeptá do ouška,neboťjsem jí předtím zahrál Nohavicua až skončíme, přidám píseň Janouška.
29. března 2005
A tak, když bylo málo lidí, tak jsem šel ven před obchod uklízet papírky a odpadky. Pokaždé jsem se na to těšil a dneska obzvlášť. Často jsem dělal různé práce okolo, když bylo málo lidí. Včera například jsem zametal pod regály.
Železniční
postamble();
Prší, prší, jen se leje,vyrazíme na koleje. Dojedem až na Luka,když nebude výluka.
Dort
postamble();
Nejhorší ve spěchu je,když se jídlo pěchuje. S hubou plnou dortukousl jsem se do rtu.
Žlutý sníh
Všude se sníh krásně blyštíne však u nás na sídlišti. Čímpak je to, koumáci. Bydlí tu psi domácí.
(r)Um
postamble();
Kde nevystačím s umem,pomůžu si rumem. ~ ~ ~Polijte mě ze džberu,ať se z toho proberu.
Prvnísníh
Zesmutněl
když obloha navečer zahalila se těžkými mraky
jako by bylo zima
Třásl se chladem
Notování s Mrťasem a Kubíkem (Brno)
3. 6. 2004
Notovánís
Marťasem
Kubíkem
Sněženky
Rozkvetly sněženkykvítky sněhobíléjá jsem je pošlapaljen tak z dlouhé chvíle
Vždyť tady napřesrokvykvetou zastak mi to promiňteprosím vás.
Sněženky u cestyv blátěpošlapanénikdy víc nevzejdoupromiňte mi, pane
Kdo pro ně nazítříplakat bude. Jakou má cenuco roste všude.
Nad rozlitou kávou
Vínem rozesmátá
kávou politá
ránem domů chvátá
pádí, cupitá
Aprílová
Sněží, sype se sníhz výšky dolů na horkou zem. Není, ne, není to hřích,že tady jsi, že já tady jsem.
Trhá, trhá se mrak,vítr ho v dál rozfouká. Má drahá, už je to tak,dneska z toho pranic nekouká,
protože jak počasí za oknemtvá nálada se mění,v očích slunce září a potom se zas schová.
Kubík Nota Dorňák & Martin Čepelík
recitál:
Kubík 'Nota' Dorňák
Marin Čepelík
na zámku v Lanškrouně
Tanec prstů
Jsem ruka, která slepě tápe po strunácha hledá pražce na kolejích tramvají,mezi všemi pražci jenom jeden práh,u něhož tví nápadníci stávají
Jsem blázen, který bloudí sadem platanů
a v spadlém listí hledá klíček od vrátek,
kdo ví, snad se zítra z toho dostanu,třebanajdu cestu nazpátek
Kubík Nota Dorňák & ARATYK
Kubík Nota Dorňák
&
ARATYK
Závěrečný koncert festivalu Léto na Dvorečku
Kubík v Berouně podruhé
Milá Písmačko, milý Písmáku,
jak už bylo řečeno (napsáno), Kubíkův recitál bude sedmého června v atriu naberounském Husově náměstí 77. Začíná seúderem devatenácté hodiny (nebo ktrátce potom:). Jako host vystoupí pražský písničkář Martin Čepelík. Vstupné bude tradičně zcela dobrovolné (narozdíl od účasti, ta je povinná)
Ubytování
S ubytováním je to jednoduché.
Kubík v Berouně
Milí Písmáci,
Institut zájmového vzdělávání Hořovice přádá:
Recitál písničkáře
Kubíka 'Noty' Dorňáka
Mocca
Nežli skončí první sloka
uvidíš pít mocca mloka
Než dáš ruce do kapes
vypije ti mocca pes.
Vzteklý pes
Vzteklý pes rachotil vrátky
a já měl zrovna krok krátký
Pak jsem ho uctíl v patách
tak jsem krok raději natáh'
Od Berouna do Děčína
Od Berouna do Děčína letí bílí čápi.
Řekněte, vy, mojí milé, kdo se pro ni trápí.
Od Berouna do Děčínacesta je daleká
povězte, vy, mojí milé, ať tam na mě čeká.
Voják
V šerosvitu rudé mlhy padá na mě stín. Výkřik ze tmy dlaně třísní barvou jeřabin. Pohled můj se k nebi stáčí, kde hvězda zhasíná. Čím to je, že má dlaň není rudá od vína.
Motýl
Roztáhnout křídla, letět loukou nad květymá někdo štěstí a máš ho právě tyOd rána touláš se jen,uléháš, když končí se den
Tvá křídla jsou větší, než všechno, o čem sníšmávnout jimi stačí a cíl tvůj je blížPramálo trápíš se tímkde budeš zítra a s kým
Mít hlavu lehkou, že ji křídla unesouletěl bych tam, kde květy modré jsouZa sebou zanechal světstarostí, spěchu a běd
Západ
Slunce se sklání za obzor, zem chladneA kdesi za kopcem ozývá se hřměníNikdo tu neníJen tu a tam kapka štěstí ještě spadne
Slunce jak kámen za obzor už padáA já usínám bez políbeníNikdo tu se mnou neníA vrásčitá noc už dávno, dávno není mladá
♫
Jako ptáci oblohou čas letíJen tak kolem, aby nezasáh‘Vím, Ty se vrátíš na můj práhJá vím
Zastavil se čas
Voda neplynea v krbu oheň zhasi radost pominekdyž zastaví se časHudba nehrajea srdce nebušíticho všechen hlomoz přehluší
Ležíš nehnutěna bílém polštářilabutí perutětak jasně nezáříJak hvězda nadějes níž doufám potajína květy když květy padají
♫
Až mi nad hlavoučerné vrány poletía vodou poplavouroky, staletíAž srdce začnou bíta zvony na věžipotom zase čas poběží
Špičky
Přicházíš, pomalu noc se vkrádá
do dveří Tobě otevřených
Všechno dát a pranic žádat
přinášíš lásku na dlaních
Hurá do školy
Dvanáct měsíců má každý rokto ví kočka Minda, pejsek Brokoni se to naučili ve stodolea já ve školeKdo byl ve škole, ten mi zapravdu dákdo byl ve škole alespoň dense mnou souhlasí, že tam není nudakdo je ve škole, ten nechce jít venVenku vánice a hrozný mrázve škole zahřeje se každý z nása že nás tu nenechají o hladuzvedne náladu
Jedni druhým dělají tu naschvályaby se pak spolu tomu zasmáliv hodinách se ale děti nesmějíneboť nesmějíKdo byl ve škole. Škola pro lidi je přínosemvšechno moudro spadlo přímo semrádi se tu s vámi o něj podělípřijďte v pondělíNa hrubý pytel hrubá záplatanevěř tomu kdo má šaty od blátaz cizího krev neteče a nebolívíme ze školyKdo byl ve škole. Teď už jsme velcí ale každý z násv dobrém myslí na ten krásný časna chvíle, co trávili jsme pospoluzkrátka na školuKdo byl ve škole.
Vysoká
Tančí kaneckančí tanecpro svou milou srnkuSrnka píváhodně pívanosí si ho v hrnku
Tahle srnkaněžně brnkána napnuté strunyKdyž se zlila,okouzlilamedvěda i kuny
Já si ale klidně zpívám,mě jen tak nic nerozhází,ani že sev lese dívám,co se děje v mlází
Já si ale klidně zpívám,mě jen tak nic nerozhází,ani že sedívám v lese,co se děje v mlází
Muška
Sedí muška na stěně,
sedí, odpočívá blaženě.
Sedí na ní celý den,
sedí, odpočívá jen.
Večerní rýmování
Poznat lásku - to je snadné
Nová kvete, stará vadne
v tomhle nerozvážném věku
Lze tak snadno přejít řeku
Holčička
Holčičko malá,vrba se kývá,rychle se stmívá,na kůži sed chlad. Holčičko malá,vrba se třesea ty jsi v lesea chce se ti spát.
Holčičko malá,něco tě tíží,ze tmy se blížía nahání strach. Holčičko malás bolavou duší,srdce ti buší,ne, není to vrah.
Vánoční
Zima a hustě sněžívítr foukáčas jako běžec běžíden je krátkýpes polozmrzlý ležísmutně koukána vánoční svátky
Má cesta je dalekáv cíli davy hýřítam leží moje Mekkatam je můj Betlémzamrzlá řekakřídla netopýřípotýkám se speklem
Odpusť mi, milý panevšechny moje hříchyco žádáš, to se staneměj smilovánítolik mi vyčítanézbav mne pýchypověz, co ti brání
Vánice ztichla a myoctli jsme se v cílirádi, že nejsme samikdo svou bídu chovásotva jsme došli koncemeluzína kvílíčeká cesta nová
Zvony
Znavený ležím na zádech
na tváři úsměv hraný
těžko se zmáhám na nádech
a kdesi zvoní hrany
Slunko
Zase už nám slunko svítí,
pavouk chytá mouchy do svých sítí.
Zase už nám slunko mává
a na lukách zelená se tráva.
Věda
Jsou dny, kdy jsem šťasten,
jindy zle mi je.
Já se na to dívám
okem chemie.
Dámy
Dámyhledástále jen trápí se tímDá miči nedákvětina nepovíŠrámybědastarostise zasetímTo není jen takdej pozor na zdraví.
~ ~ ~
Anděl
Dnes večer- je tomu sotva pár minut -potkal jsem anděla
Věřte miani já tomu nejdříve nevěřilon tu však byla já jsem jej viděl
Ten anděl byl smutnýi ptal jsem se proč
Neřekl slovaJen se tak dívalsnad tázal se také
Folkový Kvítek
1. zmatení
Kam všichni běží.
Kam spěchají.
Snaží se dohonit čas.
Jiřík
Večer se víčka zavřelana zámek sedmizápadovýa sladké sněnívešlo do pokoje
Rázem se místnost ztemnělározpěla do snů Jiříkovisvou písní líbeznoujiž mysli tiší boje
Hvězdičky zářínad jeho postelíjak moře šumíkdyž za oknem mží
Na jeho tvářipoznají dospělíduši tak čistoua prostou všech lží
Dech
Pod sebou s měkkým mechema jednu ruku v bokuzazpívej jedním dechemté písně celou sloku. Nesmíš se nadechnouti,nečeká textu proud,už se ti ústa kroutí,nesmíš se nadechnout .
Ta píseň je tou pravou,chtěl bys ji umět hned,jen se ti honí hlavou,jak s dechem vydržet . Jednou to zvládneš taky,musíš mít trochu cit,chce to mít plicní vakyči plíce procvičit.
Príma nápad
Lidi já mám príma nápadpojďme si všichni zazpívatteď nikdo nesmí v koutě chrápatkdo umí, zkusí zatleskat
La lalalala la la la lala lalalala la la lala lalalala la la la lala lalalala la la la
Jak u potoka kvákaj žábytam po večerech zní kvak, kvakmě jejich zpěvy vždycky vábíjá chtěl bych zpívat také tak
La la.
Samota
Těžko se zpívátak už to bývánení-li živátvoje Múza
Na srdci kámenprázdnotou zmámenzašeptáš Amenspolykav jed
Co chvíli kočíbič krví smočíčíší mu z očíděs a hrůza
Že tečou slzysotvajej mrzízjistí však brzyže studí, jak led
Konec smrťáčků?
Viděl jsem smrt na poli,kterak se bila s ševcem,bezmocně s ním zápolí,pomáhá si dřevcem
Proslýchá se v okolí,že nejde jí to lehce,ševce že to nebolía umřít se mu nechce
Jindy zase vodníkaviděl jsem, jak topí,těžko se s tím potýkáneb k topení má kopí
Ni zmije to nemá snadné,řeč s ní občas vedu,komu divná nepřipadnekosa místo jedu.
Zpišiškvořené piškvorky
Pišiškvor s Piškvorkou hráli jednou piškvorky. Pišiškvor ale myslel na jiné hrátky s Piškvorkou nežli piškvorky a to se mu nevyplatilo:
Piškvorka táhla první:E5 a Pišiškvor jí odpověděl F5. Piškvorka sebevědomě obsadila pole F4. "G4.
Johanka
Jdou, jdou zástupy lidí. Jdou tmou, každý je vidí. Každý je vidí, vidět však nemá. Každý je vidí, a vidět nechce.
Tunely
Je to podle přírodya je to celkem prosté,že, co dáte do vody,to vám povyroste.
Zahradník strom zalévá,aby sklidil plody,selka spěchá do chléva,zítra budou hody.
Divili se zemědělci,když jim lány duněly,divili se malí, velcí,v zemi rostou tunely.
Nikdo není svatý,narůstají škody,senátorům platyrostou jako zvody.
Müsli
Müsli skrývá energii,již je třeba k životu. Dík´ své mysli doud žiji. Vychutnej tu dobrotu.
Kdo na druhé někdy myslí .
Loď do "minulosti"
Na jediné lodidvaceti nás řada,každý jak ten druhý,jen jeden z řady vyčnívá
Všem údiv v očích plodí,když přes palubu padáa voda dělá kruhy,však navenek se nikdo nedívá.