Kamery na každém kroku
Kamery na každém kroku
Člověk jde kupředu a pro své dobro proti sobě. Ty, čtenáři, teď možná sedíš vkavárně skávou. Jsi schovaný za novinami, tváříš se všelijak dle svého gusta, možná si pro sebe něco mumláš (až bych si myslel, že jsi blázen), ale nejspíš si vůbec neuvědomuješ, že se děje možná něco zásadního pro Tvou budoucnost. Jsi totiž monitorován.
Moderní Popelka
Moderní Popelka
Má dcera… já nevím, kdy se to stalo, a proč mi to život přichystal. A věru si nemyslím, že mě můžete pochopit. Přečtete si má slova, ve své omezenosti mě obviníte zkrutosti a nenávisti a vduchu mě odsoudíte: „Ty patříš do pekla, nic jiného si nezasloužíš. “
Má dcera… Ona je docela hezká, drobná a vždy byla.
Díra a svět
ach.
démante živote, kdy Tě vykopu.
Kdy uvidím Tvůj odraz na nebi ráje.
Kdy se rozestře moře Tvých paprsků po zemi.
Vlast
Linie vojáků, zavírals oči.
Čepce na hlavě, nesmyslnost.
Vojáci zamířit. Neptat se proč…
Bojovat ve dne, co nejmíň vnoci…
Chlapec od skály
Chomáče paprsků stříbrné palety
poutaly chlapce na skále, když před léty
seděl tu, nemyslel, vnímal jen paletu,
pozoroval racky bělostné za letu,