Vzpomínky na skaut
Nedávno jsme přijeli ze skautského tábora. Jako vždy, jsme byli plní zážitků a emocí. Vzpomínám si, jak sem poprvé i já jela na velké skautské akce a tábory. Jak jsem prožívala svou, a né jen jednu, první lásku.
Mezilidské vztahy
Přemýšlet o mezilidských vztazích stojí vlastně hodně velkou námahu, dost dlouho jsem i já vhlavě přetáčela myšlenky na toto téma. Stojí to však za to. Nebylo by lepší nechat je tak, jak jsou a vůbec se nad nimi nepozastavovat. Ono to ale není tak lehké, protože se vyskytuje mnoho otázek na tento námět.
Fara smrti
Vmalebné zemi, skrývající mnoho tajemství, ležela směrem na sever, na první pohled mírumilovná a klidná podhůrská oblast. A právě vtěchto místech se nacházela vesnička opředená mnohými záhadami a tajemstvími. Dnes však už nenajdeš její hranice, či snad pozůstalé domy, ty už dávno neexistují, ale jestliže jsi syn, té překrásné doliny Králického Sněžníku, nečekej a pohledej ve starých mapách místo, kde se schází údajná květná louka smohutným daleko se táhnoucím lesem. Kdysi tu kolem vedla Zemská stezka, a když na ni ve Starém Městě nastoupíš a setrváš na cestě zhruba 40 minut pomalé pěší chůze směrem na dnešní Kladské sedlo, nezapomeneš, co jsi zde chtěl a jakmile potkáš tekoucí potůček, odbočíš doprava kpamátným božím mukám, které tu stojí od roku 1887, možná objevíš zbylé kameny ze základů vesnice, která zde kdysi byla.
nesmět vidět se
Srdce třestí a slzy tečou,
hlava už to nedává,
myšlenky na něj hlavou se vlečou,
ach, zas ta láska bolavá.
Je on sen?
Kéž, by se na mne podíval,
trošku si se mnou povídal,
jen jeden pohled stačil by,
aby věděl, že líbí se mi.
Vzpomínka
Až oči tvoje budou plakat
a srdce Tě zabolí,
potom jen malá vzpomínka,
srdce Ti zahojí.
Bylo to v létě
Bylo to v létě,
když růže kvetly,
Tvé oči můj milý,
hlavu mi spletly.
Pohádková zimní krajina
Probudilo mě nějaké tichounké bouchání na okno pomalované mrazem. Nevěděla jsem co či kdo, tam venku na mě čeká a volá mě do zimního rána , a tak jsem vyšla ven. To ta krásná příroda mě vzbudila a nyní mi šeptala pohádku o lesním potůčku.
Na nic jsem nečekala a vydala jsem se jej hledat.
Sobota a neděle s láskou
Na Tebe myslela a čekala jsem,
celičký zimní sobotní den,
však marně, tma již byla,
když na Tebe uhasnula myšlenka.
Zítřek je můj sen
Zítřka se nemůžu dočkat,
Dělíme mě od něho noc,
Těch pár hodin si musím počkat,
Abych byla šťastná moc.
Jedna cesta a je tu láska
Ve vlaku jsem si tě spletla,
tvých slov ,, My se známe. “ lekla.
Avšak ty shumorem to přebral,
k seznámení semnou ses dobral.
Zamilovat se jedním okamžikem
Tvá košile modrá,
a povaha tvá dobrá.
Neunikla pozornostimé,
a moje srdce je již jen tvé.
Nesnáším tě
Nesnáším tě a ty se divíš.
Můj život strašně pizdíš.
Žeprý to nejlepší pro mě chceš jen,
to musí být ale jen tvůj velký sen.
naučil jsi mě milovat
Slzy si již neutřu a nebudu se nikdy smát.
Dnes večer neusnu a nebudu klidná spát,
Nepláču pro to, že jsi mě měl jen kdysi rád,
Ale pro to, že až ty jsi mě naučil opravdu milovat.
Pravý přítel
Potřebovala bych utěšit,
mé srdce vhodně potěšit.
Rameno kamaráda u sebe mít,
pomoc pár slz zduše smýt.
Sen
Zdál se mi dnes v noci sen
a opět Ty si byl ten,
se kterým se stala noční můra
a následovala slz fůra.
už jen Ty a já
mé srdce teď hodně bolí,
jenom tak to nepřebolí.
už my nejsme,je jen ty a já,
vím nejsem už milá tvá.
prsten mi nedá zapomenout
Prsten mi připomína Tebe,
ale i to krásné nebe,
kdy byli jsme spolu,
a vůbec nebylo žalu,
Doufám
na začátku byli jsme přátelé pouze,
však náš vztah se později změnil,
viděti se opět je nouze,
doufám že se za tu dobu s jinou neoženil.
svatba a hrob
Šaty a střevíce měla bych míti,
ta ze všech nejhezčích nyní býti.
Říci mám ano, to slůvko lásky,
té krásné věci, coudělána čele vrásky.
Slzy
Slzy úzkosti padly mi na stránku,
už je noc a my podléháme spánku.
Chtěla bych pocit, že tě u sebe mám
a kdyby ano, snad ti i tu pusu dám.
Vztah k lásce
Vždy mi říkali ,,neměj kluka,
způsobí ti jen velká muka,
po dobětěprovždy opustí,
té hrozné věci se dopustí ".