Písmák Ležatá osmička lásky !
Při slově LÁSKA, vidíme všichni hned tu partnerskou.
Tu kterou každý tak usilovně hledáme a kvůli který se tolik natrápíme. Vím, že právě ta je pro nás ta nejdůležitější. Když ta nefunguje, nemáme chuť na nic.
Vánoční nic.
Už je tma a svítí jen to vánoční, fádní, každý rok stejný osvětlení plný kýče. Roboti kupujou dárky pro svoje náhody. Ty chodíš městem, kouříš, posloucháš hudbu, nikoho neslyšíš a víš, že to přijde. Že se prostě něco stane a tobě bude líp.
Taky pominete?
Tak nějak čekám, kdy pomine pomíjivost,
kdy se ti nevděční motýli rozhodnou nechat mě žít.
Stojím u baru...
Stojím u baru a čekám…Jenže, na co. Úsměv. Radost. Vysvobození.
Plíseň nazvána láskou
Po nocích nejistot, se znova probouzím a uvnitř mě hnije ta stará vzpomínka. Leží tam uvnitř, bohužel u srdce. Tam, kde dřív kvetla. Je tam plno touhle plísní.
Imaginární anděl
Tváříš se jako anděl, který prvně okusil hříchu. Věřila jsem ti tvá bílá křídla. Vnímala čistotu pohledu. Cítila důvěru úsměvu, teplo tvých rtů i bušení srdce.
Maska
Sundávám ze zdi jeho fotky, usmívám se. Nevím ,co přesně to je za pocit, ale. né štěstí to není,blaženost ani úleva. Postoj.