partie
jsi
jednou z velkých partií
hazardem s
bankem neurčité hodnoty
konec jednoho světa
Týden už spí
a pod oblohou zpívá
nespočet kapek
co smáčí krajinu
duben v malém městě
za přepážkou dopis
prochladlé kameny škádlivě
mimoděk lechtají patnáctiletá lýtka
rozverně seskočí a jen to
promenádou k de la Fontaine
tiše a důstojně bez známek splínu
za hřeben Jury soumrak se vkrádá
já šlapu na paty sám svému stínu
a slunce nechám jen hladit mi záda
tajné blues o neexistujícím věnu
chvilku vzpomínej a léta
třepetavě provlají jak přetržený
zmuchlaný pásek soundtracku věčnosti a kolem rozmáchnutých křídel
kovový svist nůžek
nač bohatství, nač přeludy
vždyť krásy skvost i duše dar
v skromném se hávu ukrývá
by ji však mohl zachytit
mé ruce citu nezbývá
cesta do nitra milenčiny duše
zachyť pocity své a celý svět spatříš
v lupě těla lehkého
jak éter zmámeného opiem žití a černota mraků
předzvěstí deštivých zítřků
skrytá pocta spornému tisíciletí
kulaté okénko podpalubí světa
se nastevírá a domnělá bouře nad mořem je pouze pohádkou
pro pohodlné cestující
pár kapek akvamarínu cákne do tváře a
deset let
černobílá noc se stáhla jak svěrací kazajka
nad hlavami nepokojných
panenský sníh a poslední
ohlasy prvních násilí