Písmák Poslední šance
„Jsi připraven zemřít. “ zeptá se strážce.
Stroze přikývnu. Netřeba plýtvat slovy.
Požírač dětí
„Ty, kdo jsi poznal chuť věčného utrpení a zmaru, budeš oplývat velikou silou, abys Mi sloužil, dokud neřeknu dost. “
-Legenda o původu Moci-
Fouknu do píšťalky a sladký dřevěný tón se vlije do zraněného vlka. V rozdrcené tlapě to zakřupe. Bolestně zaskučí.
Proč při tom stojí?
„Jo, Pavlíku, jo, pořádně přitlač. “ ječí Robert jako smyslů zbavený.
Vzduchem se mihne kožený řemen a vykouzlí na kůži rudou čáru. Ránu doprovodí výkřik, ve kterém se míchá bolest i vzrušení.
Černé díry
„Černé díry, kupujte černé díry, malé i velké, hmotné i hmotnější. Kupujte černé díry. “ vyřvává z megafonu hlas a dodávka si to šine ulicí, čistou, uspořádanou jako z reklamy na úklidovou službu.
Petr stojí na krajnici, zvedne ruku a zamává.
Zapeklité cesty Zemí Koruny České, 2. část
Zatímco v první části jsme čtenáře seznámili o spletitém problému kolem vraždy Jeho výsosti Flamendra, krále Zemí Koruny České, druhá část nás zavede nejprve do hlubokých hvozdů pod horu, v níž spřádá plány Daemon Asmodeus, bytost pocházející z jiných sfér. Daemon baží po moci a chce postupně získat vlastní armádu, s níž by dobyl svět. Zajímá se o tábor dezertérů, který se zformoval na hranicích mezi Čechami a Polskem po prohrané válce o Nový Targ, a zejména o jednoho muže, který se v něm nachází. Ten muž byl ve válce zraněn a blouznící na hranici mezi životem a smrtí podlehl Daemonovým slibům o veliké síle a slávě, když zlovolný Pán noci a vlků vstoupil do jeho snů.
Zapeklité cesty Zemí Koruny České, 1. část
Příběh, který Vám předkládám, se odehrává vZemích Koruny České ve druhé polovině 15. století. Nejedná se však o ryze historický příběh založený na faktech, avšak o alternativní historii protknutou magií a mystérii, vycházející zprostředí hry Renesanční království (www. renesancnikralovstvi.
Housle a šmitec
„Dejte mi housle a šmitec. “
„Ale sousede, nechtěl jste říci smyčec. “
„Co s tím má společného smyčec. “
„Jestli chcete hrát na housle, potřebujete přece smyčec.
Nevyhnutelná cesta
Někde na rozhraní tmy a ledového pekla
Zjader mrtvých světů, ze živoucího světla
Přebývá on
Zrodila se ona
Panna a drak
V ruce drží meč a štít, všanc život lásce dává
Možná také trochu čeká, že dostaví se sláva
U skály stojí panna mladá, růžolící tváře
Pláče, duše nespoutaná, leč v okovech ji váže
Síla země
„Pravidla znáte, jejich porušení bude potrestáno smrtí bez ohledu na výsledek zápasu,“ zahřmí arénou rozhodčího hlas a davy na tribunách v napjatém očekávání ztichnou. „Vyberte si svoji barvu. “
Dosavadní šampion, oblečený do rudého šatu, má přednost. Zašklebí se jako noc a vztyčí ruku nad hlavu, aby každý spatřil jeho volbu.
Hledám talent
Protéká mi mezi prsty
Rozpíjí se na stránky
Ty pak vezmu, zmuchlám vhrsti
To jsou zase nasránky
Nekalý úmysl
"Milujte se a množte se," řekl Bůh a odskočil si na malou.
Jeníček, mařenka a Červená chaloupka
Je sychravý večer. Co to říkám. Je fakt hnusný ráno, úplně stejný, jako každý jiný.
Jeníček kráčí cestou, jako mnohokrát před tím.
Ztracený meč
Malá armáda statečných obránců je rozprášena během chvíle. Odvaha neporazí několikanásobnou přesilu. Potrhaná brnění skýtá jen malou obranu unaveným tělům, do kterých koušou dvoubřité sekery dobyvatelů. Lučištníci napínají tětivy svých luků a zaplní oblohu smrtelnou hrozbou.
Extáze
Betonovej sloupek
V betonovým městě
Mi stojí v cestě
Všude kolem zlato
Perioda
Poslouchej, jak šustí sníh
Slyšíš ho.
To víly tančí po tvém těle.
Poutajíc k sobě jaro
Zakázané ovoce
Byla to vášeň,
nespoutaná a skutečná,
násobená plynutím času,
okořeněná strachem,
Děti zítřka
Nejsme jen děti
co prodaly život
za strejdu Den.
Jsme velcí chrti,
City
Narážím na tvou
bariéru z citů
stejně jako moucha
snažící se projít