Písmák Farma zvířat je žvástem století
Pokoušel jsem se přistoupit ke knize pokud možno nezaujatě. Ignorace komentářů, recenzí, názorů a hodnocení byla z mé strany záměrná. Z obálky knihy na mne pokukuje jméno George Orwell a já vážně pochybuji o jeho duševním zdraví. Jak jinak reagovat na knihu na jejichž stránkách se zvířata co chvíli učí zpívat, různé druhy se dorozumívají mezi sebou, pořádají schůze a blekotají cosi o rovnosti, rovných a rovnějších.
Pýcha vzdělanců
Každého rána se ulicemi pohybuje tuze zvláštní muž. Hlava holá, šat nuzný, nohy bosé. Den co den rozmlouvá s muži i ženami, s cizími i známými, s mladými i starými. Od návratu Chairefónta z Delf nenalezl klidu.
Sonet hamletovský
Nejslavnější ze sonetů Shakespearových, jehož kulturní historie je neuvěřitelná. Patrně mnohem slavnější zde, v kontinentální Evropě, z důvodů politických. Nalezneme jej v různých podobách na zdech mnohých věznic, v rozličných zeměpisných šířkách a délkách, za různých režimů. Dmitrij Šostakovič jej zhudebnil několikrát v průběhu obléhání Stalingradu.
O spisovatelství, čtení a knihách
„V literatuře je to stejné jako v životě: kamkoli se člověk obrátí, hned narazí na nenapravitelnou lidskou luzu, které se všude vyskytují celé davy a která vše zaplňuje a špiní jako mouchy v létě. “
Milý začátek paragrafu č. 295 útlé,nenápadné knížečky O spisovatelství a stylu což. Schopenhauer, jak ho známe.
Pánu Bohu
Mám na tebe zase spoustu otázek. Proč sem se narodil tady a teď. A jak si mi vybral rodiče. Starší bratr mě pořád tluče, nemohl by si ho nechat zmizet.
Škatule
Jako každý den, jako každý ráno, jdu po chodníku. A stále dokola se mi naskýtá tentýž výjev. Řada za sebou stojících škatulí na čtyřech gumách, líšící se na první pohled barvou, tvarem, velikostí. Barevné plechovky mají z většiny jednoho obyvatele.
V objetí
V těsném objetí vypadají naše nedostatky větší než jsou.
Je potřeba se od sebe vzdálit, abychom k sobě měli zase blíž.
Jak se to rýmuje?
Občas, za to nečekaně, se to přihodí. Přepadne mne thauma - údiv, úžas. Doslova přepadne, ten stav si nevybírám, jsme jím vybrán. V těch vzácných chvílích se dívám na svět očima dítěte, stávám se dítětem - nejzdatnějším z filosofů.
...
V mlžém oparu stíny se milují,
v děsivém rozmaru klíny si darují,
cítit je ve vzduchu touha zakletá,
svědci: keř lopuchu, vrba staletá.
Bez důvodu
Táhlý, odporně protivný křik se ozýval ze zahrady. Jeho mozek ten zvuk ihned vpletl do snu. Probudil se. Dlouho nemohl znovu usnout.