Kočka
Tak často se zadívám na své zápěstí a vybavím si všechny ty okamžiky, které začaly právě těmito jizvami. Ta prokletá černá kočka, která mi seděla na místě. Vzpomínáš.
Po dlouhém občasném dopisování jsme se konečně sešli.
Sebezkrocení
Konec velmi zvláštní konverzace dvou lidí znuděných pracovním procesem. On stojí (tedy sedí) na přepážce v nejmenované bance. Ona, sama za odemčenými dveřmi své soukromé kanceláře, uklízí hračky zpět do uzamykatelného šuplíku.
"Je v pozoru nebo ho zvládáš krotit.
Slaný čaj
"Ten čaj chutnal slaně. "
"Plakala jsi. "
"Ano, už zase. "
"To je dobře.
Vězení
Nezotavila jsem se ze všech svých ztrát.
Copak to jde.
Lepší je člověku do očí lhát,
než srdce zranit.
Válečná prostitutka
Není teď všechno jedno,
mám-li už jen jedno stehno.
Nač roztahovat nohy od sebe,
když jen jedna trčí do nebe.
Padlí
Vybírám slova, které bys chtěl slyšet
a třídím je od těch, které zaznít nemají.
v tom zmatku již přestávám vidět,
jen vzpomínky se míhají.
Vzpomínky
Až jednou umřeme,
budeme mrtví.
Tehdy si na nás začnou lidé vzpomínat,
pak teprve začneme žít.
Milování
Jsi mého těla chtíč,
jsi naší vášně bič,
jen ty umíš mě obejmout,
tím spustíš můj touhy proud.
Dopis
Dopis
Dopis v bílé strohé obálce, raději bez adresy. Vůbec nevím jestli je pro mne, avšak na mou adresu doručen byl.
Přebírám jej, rozbaluji a snažím se číst jedno slovo za druhým, ale slova mi skáčou a nedávají smysl. Skáčou i mezi řádky, kde jejich význam asi vidím jinak, než jsi je myslel.
Ventil
Tak už je to zase tady. Ta samá trasa, stejný spoj, tytéž koleje, tatáž píseň, která mi vše vždy připomene. “ Long way from love“ Ona byla bílá, on černý, teď jsou oba šedí. Šedí, protože ztoho spojení jiné barevné spektrum vzniknout ani nemohlo.
Víly
Někdy se mračíš, někdy směješ. To když se dívám na tvou fotku, jen podle mé nálady měníš obličej. Jako ty vzácné obrazy ze zámků, kde v každém rohu na tebe zírají. Sledují tě, jak bloudíš po pokoji, hledají tě a stejně jako ty jsou občas smutné a jindy veselé.
Naposled
„Kopačky. Vážně. “ zeptal se súsměvem Tomáš a obracel stříbrný přívěšek vruce.
„Já už jedny dostala, podruhé už bych je nemusela zvládnout.
Poprvé
Celou noc jsem kvůli tomu nespala. Ještě nikdy jsem nebyla tak nervózní. Vážně to mám udělat.
Stojím nahá před zrcadlem, dívám se sobě přímo do očí, snažím se vyhrabat si z mozku všechna svá rozhodnutí, všechny myšlenky, všechny pro a proti.
Školačka
Školačka
Seděla v lavici ve třetí řadě u okna a pomalu jí začínalo docházet, že z tohoto průšvihu se už nevyvleče. Když byla po škole minule, zdržel ji učitel o trochu déle než ostatní. Až byli ve třídě sami, opřel se o katedru a zavolal si Kláru k sobě. Stála před ním s rukama za zády a s pohledem upřeným k zemi.
Mrcha
Vždy čteme jen příběh, který před nás autor předložil a většinou nemáme a snad ani nechceme mít šanci nahlédnout za obsah tak poutavého příběhu. Já to dnes mám jinak. Čtu, hltám každé slovo dá se říct veselé, romantické, lechtivé povídky, ale přesto čtu mezi řádky a vím, že je vše jinak. Vše je přikresleno, většina situací se vlastně ani nestala, ale mohla se stát.
Hněv
Jak teskno mi je, když jsou lidi zlí,
Jak líto mi je, když jsou protivní.
Srozběhem vzhůru je nakopnout,
Láhev do dna loknout.
Dlouhá noc
Dlouhá noc
Zapleteni do sebe vrazili do hotelového pokoje. Daniel ji přitiskl na dveře, které se sránou zavřeli. Vášnivě se líbali a navzájem si strhávali oblečení.
Zpředsíně se přesunuli do sprchy.