Praha je zlatá loď
Když se blížím ku Praze-vposledních létech divadelním autobusem předvádět se na prkna Dejvického divadla vZelené ulici- jsem tak trochu ztracená, i když jsem dívka vPraze rozená a Vltavou křtěná.
ˇŽIVOT PÍŠE PŘÍBĚHY
Neumím si vymýšlet. I když mám někdy bujnou fantazii, všechno to, co píši, je pravda. Prostě jsem to zažila a jsem do toho nějak zainteresovaná.
Tak tedy.
NEMOC
Z popisování vlastního stáří nemám žádnou radost.
Musela bych poctivě zmínit svoje klouby, všelijaké bolístky a co já vím co ještě, a to by mne vůbec nebavilo. Člověk prostě nemá nic přehánět, ani upřímnost.
A tak se raději vracím do mládí, i když dnes jsem si nevymyslela téma zrovna přívětivé.
Naše romantické ano
Jedna z mých vnuček nedávno vznesla dotaz, jaké že to bylo, když jsem se seznámila s dědou. Na mé tváři se objevil úsměv i údiv, že právě to ji zajímá. Dala jsem se tedy do vypravování a ukázala i pár dopisů, které jsme si tenkrát intenzivně vyměňovali s jejím dědečkem.
Ona si povzdechla a pravila"Ach, jak je to všechno romantické".
Léto jak má být
LÉTO JAK MÁ BÝT
Nezdá se vám, že vposledních létech jsou letní měsíce opravdu letní a krásně si je užíváme. Jenže rychle uletí, a zase se navrátí ty smutné, šedivé dny. Jen musíme doufat, že nenastane dalšílockdown. To slovo je prosím zangličtiny a já vlastně nevím, proč je používáme, když vnaší řeči to je naprosto jasné.
Lidičky
LIDIČKY Kdo viděl film Vojtěcha Jasného „Všichni dobří rodáci“, přesně tak si pamatuji naši vesnici padesátých let. Také zde bylo několik soukromě hospodařících zemědělců, kteří pracovali na svém a nikdy pozemky neodevzdali ve prospěch kolektivizace. Odevzdávat ovšem museli část svých produktů. Vtéto kapitole chci psát o lidech, kteří takto pracovali, a já jako dítě jsem je ještě zažila: soukromníky a živnostníky, nežli museli být všichni organizováni pod hlavičkou národního výboru.
Jak jsem i trochu štěstí měla
Krásný nadpis, že. Pohádka to však nebude, jen obyčejný příběh ze života. Nikdy jsem nedostala nic zadarmo. Nevadí.
Májové vzpomínání
ČARODĚJNICE- MÁJKA- OSLAVA PRÁCE
Když moje vnučka získala cenu Miss Čarodějnice a donesla si domů krásné koště, přenesla jsem se opět o pár let zpátky. Pálili jsme čarodějnice každý rok, jen se ztoho nedělala taková komerční záležitost. Nekonaly se žádné atrakce, stánky sobčerstvením a tím i vytahování peněz zkapes rodičů. Já si vzala na sebe tepláky, koště do ruky, napila se přímo zvodovodního kohoutku a šlo se.
Dopis vnoučatům
Já píši dopis vám, moje milá vnoučátka. V životě jsem jich napsala tolik , že se to nedá spočítat. Rodičům, sourozencům, kamarádům a vašemu dědečkovi. Ty mám všechny schovány, někdy si je čteme a ohromně se bavíme.
Závada není ve vašem přijímači
ZÁVADA NENÍ VE VAŠEM PŘÍJÍMAČI
Na její příchod jsem se dlouho dopředu těšila. Předcházela jí výborná pověst a všichni v naší rodině se nemohli dočkat. Určitě přinese hodně dárků, bude zajímavě povídat a my z ní nespustíme oči. Třeba se z nás stanou přítelkyně na celý život.
Prázdniny
'Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát vpotoce po kolena ve vodě, stavět hráz zkamení a větví, jen aby byla
hlubina. Tak to bylo něco. Léta byla horká, ovzduší nebylo poničené a čtvero ročních období fungovalo naprosto přesně.
O mamince
Napsat o mamince je těžké i pro ty, kdo psát dovedou. Maminka je vždy určitá a určitelná. A má nebo měl ji každý. Prý je to jediná zmála sociálních spravedlností.
VÁNOCE JSOU ZA DVEŘMI
VÁNOCE JSOU ZA DVEŘMI
Jak je možné, že dříve nebyla reklama jako již dnes od listopadu, žádné velké nákupy, a přesto ty Vánoce byly tak nádherné. Ono to má všechno něco do sebe. I ten konzumní život je napínavý; obchody se předhánějí, kdo vytvoří lepší předvánoční atmosféru, a kdyby na sůl nebylo, Vánoce musí být ve vší parádě.
Jaké to bylo u nás doma vletech, když jsme byli ještě dětmi.