Pesimisté a optimisté
Prý pesimista vidí ve výzvě problémy,
Prý optimista vidí v problémech výzvu.
Tak podobně jako se střídá noc a dny,
Postav osudy do řady
U jezírka
Aleš se podíval na své ručičkové hodinky, které kdysi vyhrála jeho maminka v soutěži s cigaretami značky L & M. Hodinky tenkrát její plíce stály devadesát krabiček a již tři roky šly perfektně. Teď ukazovaly deset hodin a pět minut. Kam nedohlédlo světlo ohně, tam se rozprostírala naprostá tma.
Staří válečníci
Divous se zřekl své odměny
když vesnici ochránil
Kalet mu pomáhal
oháněl se obří sekerou
Jsem pod vlivem regé
Opálená těla krémy namazaná
sytě ospalá nálada nic nedělat
ležet na písku
a poslouchat šumění oceánu
Před pikolou, za pikolou
10, 20, 30, zády ke zdi stojí lotr jeden, nesmí mě najít, nekouká zpod paže. Klára utíká za skleník, Ondra leze na střechu garáže, Gábina se běží ukrýt do tmavé kůlny.
90, 100, 110, 120, stojím pod šňůrami s prádlem, pokud půjde na druhou stranu, mohu ho překvapit a vyběhnout z navoněných košil a kalhot a zapikat ho, ale co když.
190, 200, 210, 220, musím někam jinam, ale kam.
Dar bohů
Od aztéckých bohů na zem
pro lačné uctívače
neboť prý jest jejich odrazem
v jejich rukou předmět všemocný.
Pavučina
Zlověstně rudý odstín smrti mě oslnil
když temnými zákoutími jsem prchal pryč
ohlížel se přes rameno a o pavučiny zavadil
bojujíc s vlákny a osudem.
Androjdi na polích
Androjdi se sunou po polích
na sobě maj šle
pruhovaná trička a sunou se
a sklízej brambory.
Uprostřed
Uprostřed světla nenajdu tmu
uprostřed tmy světlo nenaleznu
najít ostrov uprostřed moře
uprostřed pouště najít vodu jde hůře
Na břehu rybníka
Na břehu rybníka vlnky svou píseň hrají
ptáci jim vesele do not zpívají
ach kéž bych tu ještě chvíli moh být
než kroky své budu muset k domovu obrátit
Bizoni
Na travnatých pláních
stádobizonů se pase,
tlustá srst a žmolky na nich
v jejich autistickékráse.
Sejdeme se v panoptiku
Jen na chvíli se zastavil
aby se ujistil
zda vše cobylo kolem něj
je realita nebo pouhý sen.
Horkovzdušná nádhera
Nad náměstím se vznáší
horkovzdušné balóny
Jen hořáky je slyšet
Když lidé v nebe volají
SNY
až půjdete spát
do oken všech těch vesmírů
co klenou se na našich hřbetech
když pod jasnou oblohou
Muž, který miloval déšť
Chladné ocelové oči měřily den,
zlá zlomyslná radost z nekonečného deště,
zavřel okno a vyšel z pokoje ven,
proklít vše ještě jednou, ještě.
O nešťastné lásce
K večeru, náčelníkův syn Gerik na hradbě města sedí.
Schoulen a zkrz slzy na rudý slunce západ hledí.
Lostri, krásná to dívka, co do ní Gerik zamilován je,
však nenávist otců lásce nepřeje.
Umrlčí oči
Když hledáme, co je všechno v nás,
někdy zjistíme, že mnoho v nás je krás.
Jako vlci, co chytají se v past,
jako bizoni do kovbojských las,
Až odejdem
Nejsme tady ani tam,
nevíme,nač spěchat,
když není kam.
V obou světech nikdy nebudem,
Dogma budoucnosti?
Z oltáře do kostela
skrví v očích
věřícím mši
ukončil.
Když den začíná žít
Do nehezkého dne,
nevyspale jsem se probudil.
Nerad do povinností jsem zaběhl
nekonečně dlouhých.
Zmizí a my s ním
Perutí zamává a zmizí
kdesi za vršky stromů,
tam, kam se ryzí smutný odstín žalu
dostatnikdy nemůže.
Barvy světa
Svádí mě pocit nekontrolovatelnosti.
Jistěže, je to silný.
Ale svět se mi neuvěřitelně zbarvil.
Tak vnímej ty barvy.
Nenech se ovládat cizí hmotou
Nenech se ovládat cizí hmotou.
Abys nedopadl jako já.
Nejsem si jist,
zda jsem ovládán.
Už ne..
Co bych mohl říct jiného, než děkuji.
Možná, že jsme toho moc nestihli.
Osud naše cesty rozdělil,
teď jdu stezkou, kterou zatím neznám,
Po smrti
JÁ: Kde to jsem.
HLAS: Jsi u konce.
JÁ: Chtěl bych ještě jednou vidět krásu světa.
HLAS: Nic takového není.
Bludný strom uprostřed lesa
Světlo svíčky tmou
lesem bílá tvář i líce,
ve svitu svíce.
Vyšla si k bludnému stromu.
Záhada ve věži
Ve staré vysoké věži se rozsvítilo slabé světlo, které dávalo hradu ještě více hrůzunahánějící obraz, protože hrad byl již po staletí opuštěný. Kdesi zahoukala sova a měsíc vyhlédl na chvíli do temnot lesa okolo hradeb. Lidé z vesnice světlo opět zahlédli, avšak z bázně si ho raději nevšímali. Po celá léta je to stejné, rozsvítí se a poté pozdě v noci zhasne.
Dvorf
Na hladině jezera,
ukrytého kdesi v lesích,
horách a ještě dál,
vynořil se Dvorf.