Písmák Iniciace
I. Vratkou chůzí se snažil dohnat temnotu vlastního stínu, vrhaného pod nohy chladným měsíčním světlem. Neustávající tlak v hlavě ho přerušovaně zbavoval kontaktu stělem, strojově plnícím úkol náhle vyvstalý zpulzujícího chaosu nevědomí. Snámahou otevřel těžká vrata stáje a vstoupil dovnitř.
Věčný útěk
I.
Ranní opar rozpíjel neonový nápis Nonstop, visící nad jeho hlavou. Zatímco klouzavým pohledem vstřebával změnu prostředí, příslib vycházejícího slunce prosvětloval temnotu oblohy a polykal jednotlivé hvězdy rozeseté po nebi. Z hlavy mu mezitím mizely obrazy předešlé noci: Modrá clona kouře špatně uhašených nedopalků vpřeplněných popelnících.
Libertin
Do ticha svatého,do tůně poklidné. Hlasitě padají,chcanky mé pochybné. Bohyně hladiny,nadádává, vzlyká. Čpavý proud teplých slz,v její tvář vniká.