Písmák vlnobití
vlnobití
na širém moři
v tichu, co div nerve uši
sirény zpívají své balady mámivé
pařížská půlnoc,pařížský sen
v objetí sladkého vánku
skláním se ke tvé tváři
ač už ses uložila k spánku
vím,že cítíš můj třesoucí se dech
s bolavým srdcem a pár drobnými v kapse
s bolavým srdcem a pár drobnými v kapse
kráčíme nekonečnou tmou
nejsme tu vítáni, nikdo nás nechce
v tichu odříkávám prosbu svou
Hadí kůže
Hadí kůže
Jako had se svlékám z kůže
seschlé jako zvadlé růže,
vybledlé a potrhané
pomněnka
pomněnka
obličej posetý máš hvězdami
některé spojují se v souhvězdí
a když se směješ,zdá se mi
roztaje?
roztaje.
plamen svíčky dohořívá
už jen ta poslední zbývá
horký vosk ti teče po tváři
noční město
noční město
záře pouličních lamp
mě oslepila tak
že už nevím,kudy kam
melodie života
melodie života
nevlastním majetek,vím však že
dala bych všechno,co mám
abyste mě viděli
štědrý večer
štědrý večer
je štědrý večer
a v oknech se svítí
uvnitř však nešťastnice sedí
slzy slunce
slzy slunce
zářící na nebi hvězda veliká
pohltí svým svitem celý svět
všimne si každého kdo zavzlyká.
podzimní
podzimní
květiny uvadly,slunce zašlo
srpen skončil se a má radost s ním
chtěla jsem něco,co míti jsem nemohla
bludička
bludička
v šatech,které kdysi bílé bývaly
s korunkou z jezerních perel
oči svítíce jak hořící svíčka
ďáblovo zrcadlo
ďáblovo zrcadlo
zrcadlo,zrcadlo,pověz mi
kdo říkat mi,co musím,smí.
zrcadlo,zrcadlo,pověz přece
dům na konci ulice
na konci ulice starý dům stál
nechtěný a opuštěný
každy kdo kolem šel se jej bál
a vyděšeně zíral na vybledlé stěny