Zvířecí

Hlava mě svědí víc
než bezďáka jeho
nemytá prdel
Jsem chulatej medvěd

10. 12. 2024
0
0
26
Volné verše

Žlutá

Slunce se zhroutilo na chodníku
muž beží uličkou postranní ku
podivu stihl si zapálit cigárko
aktivně je ze mě pasivní kuřák

05. 12. 2024
0
0
35
Miniatury, hříčky

Teď nejsi tu

Shazuji myšlenky jak platan kůru
Ty nejsi tu
Lízátko zpískovce je moje mysl
Ve spárech času

14. 10. 2024
6
4
99
Volné verše

Skiagram nahoty

měsíc prožářil okenní tabuli
otiskl bezesnou noc
v tloustnoucí korálky
kondenzované vody

08. 10. 2024
2
2
69
Volné verše

Zase se mi nechce

Když ráno smutně stojím na refýži
Mé duše bol se na čas blíží.

22. 03. 2024
1
1
112
Jen tak pro radost

Příteli

Řekni mi zdám se ti
Opravdu být ksmrti vyděšená
Toeloopem vyoperuji
Nádor své touhy

27. 02. 2024
2
2
142
Volné verše

Tresť melancholie s ledem stýskání

Připíjíš na tahu o hlt blíž dnu
Všem životům, které jsi opustil
I těm, které opustil jsi pozdě
I těm plným lítosti zneprožití

05. 09. 2023
5
3
163
Volné verše

Vortex

Blíží se čas, kdy na prázdnýpiedestal
po srpu a kladivu
zase se na další navždy posadí
kropenka a pendrek.

05. 09. 2023
0
0
101
Blbůstky

Blízkost podzimu

Ve městě pátrám po barvách přírody,
radosti, drobnohledím na sochy a
obdivuji sošnost stromů v parcích;
slaví konec léta a jako děti v poslední

31. 08. 2023
4
2
137
Volné verše

Otevřený dopis od sebe pro sebe říká

Přirostlý ke zdi
ze strachu popínavec
žmoulám si kaštany pro uklidnění
Kam se poděly padlé přísahy.

31. 07. 2023
8
4
198
Blbůstky

Vnitřní hlas postavy k popírání

cítím, jak jsme se s přítomností chytli za ruce a moji druhou okamžitě chňapnul život. najednou se rozplynul cynismus vůči bezstarostně šťastným lidem. Teď vidím, že jsem na ně vždy koukal skrz sebe: maskují svůj smutek a úzkost úsměvem.

14. 07. 2023
4
1
157
Jen tak pro radost

Vášeň lidského snažení

Chyba se stala součástí podstaty,
minulost-včerejšek tikají v přítomný čas.
Kameny tradice se znovu pohnuly
a vše je jinak,

05. 09. 2022
2
1
224
Smíšené verše

Filmový týdeník

co asi zůstane z nás dvounás v nejmenšímnetrápíjsme sami pro sebespleteni jako mrakobrazyzajíc a žirafatělo, které opustilo dušimrakopce erozeněkdy mám chuť se zeptatnemáš zrcátkorád bych se viděl pohledem tebebez hanby pohledu Druhéhozapráším tenhle stojzapráším ho tebou a celým světem týden se živjen tím co spatříš:v tom tichém letu nad prázdnotoutak jako Pathé nad Evropouužasneš nad zkázou krajiny dušekrátery výčitek a mrtvá těla odhodlánípole po léta orala jen smrtty budou zase k mánía kup si už to zrcátkoopusť se aspoň na krátkoa pak jí řekni heč, téčásti sebe, kterou pěstuješco káže pohyb a nalévá se vínem.

03. 08. 2022
7
2
311
Volné verše
Nahoru