Písmák Propad na dno
Propad na dno
I.
Snad to byl jen sen. Jen noční můra, při které člověk sjistotou nepozná, zdali sní či bdí.
Vracel jsem se noční Prahou od mé krásné a vášnivé Loli.
Tři židle a stůl
V prázdně potemnělé místnosti, kam ani pavouk nezavítá, stojí pod zkomírající žárovkou tři židle a stůl. Světlo se rozblikává a líně rozsvěcí. Dveře se ve vši tichosti otevírají a vstupují tři zanedbaní staří mužové. Rozvířený vzduch mírně rozkomíhává žárovku a stíny ožívají.
Láska až za masový hrob
Hnilobné mé tělo, leze z díry v zemi,
Prodírám se rozkladem, A netuším kdo jsem.
Sdírám z těla kůži, plazím se těmi všemi,
Které pohltila mrtvá zem.
Existenční nejistota
Zrovna jsem slyšel vyprávění Raka, jak popisuje své vnímání světa. Mluvil o Indiánech, kteří vytvářejí svou realitu zpěvy, které si přinášejí ze světa rozšířeného vědomí. Jsou to velmi zajímavá témata, ač občas těžko uchopitelná, avšak né zcela nepředstavitelná. Chvíli jsem tak rozmýšlel nad touto myšlenkou a náhle to přišlo.
Němý
Od zrození až do nevyhnutelné smri, čelíme celý svůj život množství démonů, kteří nás doprovázejí a zkouší. Je na každém z nás, abychom těmto strašákům dokázali, kdo skutečně vládné naší mysli, našemu tělu a našemu životu. Pokud se naučíme čelit strachu a vyjít mu naproti, stáváme se odvážnějšími a silnějšími.
_______________________________________________________________________________
Buch-buch, buch-buch, buch-buch.
Děvka Smrt
V nekonečných bolestech a temnou skvrnou na mysli, zbyl jsem sám.
Vlhké oči, máčí můj nepraný polštář , až z toho zánět sluchovodu mám.
Budím se s úzkostí, jako by se mé torzo mělo snad propadnout samo do sebe.
Žadoním o další sen, ač únava nepřichází, modlím se o nebe.