Písmák Voják
voják v poli zblácený
vprostřed světa ztracený
mnohé šrámy získal v boji
ty jež se tak špatně hojí
Tramvaj
Tramvaj na své koleji
máloco ji zviklá
jede kam jí zavelí
už je na to zvyklá
Kritika
Je to dílo nevyspělé
předlouhé a nabubřelé
klišé na sebe jen vrší
zvraty čtenáře jen straší
Filosofové
Filosofi, světa znalí
copak jste kdy dokázali.
Bytí - jsoucno - existence
hleďme na ty pomatence.
Vločka
Ó jak jsem složitá
řekla si vločka
Přistála, tělem svým
přikryla víčka
Ty?
Kam kráčíš, ty lhostejnájak zahrada tajemnájeden by se vstoupit bálvšak mne to táhne stále dál
Co ukryto je v hlubinách. Což nepustíš mě přes svůj práh.
Výtvarná
Smíchejte, malířivšechny barvy v talířii ochutnejte, malířico stvořili jste v talíři
míchat není dobré přeci. už vůbec ne po dvou deci
Sci-fi
„To přece vůbec nemůže být možné, nedává to žádný smysl,“ pomyslel si Petr „hlavně klid a hezky pěkně pomalu to ještě jednou prověřím. “
Nakonec to prověřil nejen jednou, ale aspoň desetkrát, jenže výsledek byl pořád tentýž. Stejného názoru byl blikající monitor počítače i papír popsaný nesmyslnými znaky, které by nepochopil nikdo jiný než jen o sám. To co se mu rýsovalo před očima bylo tak obludné a přitom čím dál jasnější.
Viseli
Viseli si tam na jednom laně a to už pěkně dlouho, i když nikdo nevěděl, jak dlouho přesně. Byla to zvláštní skupinka. Vůbec spolu nemluvili. Většinou když už s někým visíte na jednom laně, tak aspoň prohodíte pár frází, tak, aby řeč nestála a čas ubíhal.
O životě
Život je báječný a úžasný, snaží se jen, seč může, abychom na to nepřišli.
Schody
Stával na tomto místě poměrně často. Znal ho velice dobře. Už od dětství sem občas zavítal. Ne zřídka se stávalo, že během svých toulek městem, kamkoliv šel, vždycky skončil tady.
Podzimní
Když propast další k tobě sahá,
a ty nevíš, co bys ráda.
Když úzkost brání požitkům,
postavíš si z listí dům,
Maska
Bylo to podivné a já se cítil poněkud zmaten, že by nějaký další výpadek paměti. To se dnes lidem stává běžně, důsledek jakési civilizační nemoci, jejíž jméno ani neumím vyslovit, myslím, že to mělo něco společného s mobily. Postihovala skoro každého a bylo to dědičné. Naučili jsme se s tím žít a vlastně bych to ani nezmiňoval, kdyby se to nestalo zrovna mě a právě teď.
Čára
Čára
Tak tenhle příběh mě opravdu pobavil, to vám musím říct. Lidská pošetilost je nádherná věc. Mnoho zábavy by na světě jinak nebylo. Začněme však s příběhem.