Písmák Lamento jarní křehkosti
Lamento jarní křehkosti
Někdy je tak křehko že střepy v očích třpytí svět kdebloudí sťatá láska (krutější než smrt) se špinavým nehtem drásá tam co nechce tlouct a k čemu ty vzpomínky bolavě něžné jako déšť co hladí dlažbu kudy někdo šel tak na stříbrném tácku každá kapka tančí sama Valse triste není dnů jen nocí a někdy krásné sny a potom je tak křehko že o hranu stolu místo nás slzu rozbíjí
Nepál
NepálUtonulo slunce v šálkuještě hřeje do dlaníV ořechovém dýmu něhyosamělé setkání.
Vánoční lamento
Vánoční lamento
Když ztrácíme co milé námtak náhle samia v prachupráhjen noha smrti překračuje
Smutno jea zveme dál
Venku se rozpadánaše bílá budoucnosta dole po ní šlapou
Strom zimy
Strom zimy
Z bělostné prázdnotydo nebe vyroněnv nejprudším záchvěvu bolesti zemějako by gejzír tmy ustrnul.
Lapsang Souchong (borový testament)
Lapsang Souchong (borový testament)
Až klidná voda uplynea stáří mízu vysajetak nechte doutnat tělo métam na hromádce s cypřišema listy čaje vůkol dejať dýchám na ně naposleda kromě jejich svíjeníať slyším jenom tichý zpěva příboj háje bambusukam chodí jemné duše snítpak elegii mohu hrátjen dřeva svého praskáníma těžký nápoj potom slijto kdybys mi snad připít chtělvšak beze mne – já budu v němtak žít.
Pu Er
Pu Er
Samet je černý
plíseň v něm kreslí
zatuchlé vzpomínky pradávných životů
Nekropolofilie
Nekropolofilie
Obrostlý mechem
na půdě hřbitova
čekám až zahřmí
Čas
Čas
Den umírá za kopcema krvavou rukoustahuje roletu nociza oknemtráva roste do tichajen v domě sídlí datelabys mohl naslouchatjak zvolna mizíš v hodináchv tom mlýnku, z něhož nezbývábřity krouží ciferníkemv neúprosném rytmu krájíčas a s ním i tebe
Bobek
BOBEK
Na chodníku bobek smrdí
všichni kolem na něj prdí
ovšem z tétokratochvíle
Černá hodinka
Černá hodinka
Tichá a sinalá víla nám
po knůtku ze smutku tančí až
po těle nachové slzy jí