Hlavou vzhůru rosomák (6-7/2003)
Jsem rosomák, pod povrchem věcí šelma, ve tmě se bělma blýskaj a mý zuby nejsou tupý, tak proč opírat si hlavu, skládat jí do klína jemu – Vlkovi – splachým úsměvem neklidnýho bolavýho hledače. Tahle dravost co dříme, když vytryskne jak žhavá smůla, je silná a horká, a mý oči se lesknou popelem mostů, co shořely (a černý vločky tančily halou a padaly nám do vlasů. )
Snad mě děsí ta síla, snad se třesu (děsem ztoho, co můžu najít na druhý straně svý duhovky) a aspoň chvilkovou pomocí je jeho sebejistota a jiskry vočích, když se směje. A zároveň mě pálí jeho přítomnost, drtí skaždým nádechem, protože on je Vlk a já jsem Rosomák a to nejsou zvířata, co by se mohly sejít vjednom ekosystému, ne nadlouho, to je cejtit požárem a taky železitě… po krvi.
StOne HolOcrOn 2 (11.6. 2003)
StOne HolOcrOn 2 (11. 6. 2003)
Pokud žijem jen pro cestu samotnou a není nic nad timhle neustávajícím putováním…jsme mniši vbezdomoví, hořící pochodně tam, kde není třeba svítit.
(Kde je ten klid, co hledam.
StOne HolOcrOn 1 (12.6. 2003)
StOne HolOcrOn 1 (12. 6. 2003)
Sedim ve stínu na zaprášenym parapetu a přede mnou se smaží neustále zpívající, čpící ulice. Barák za mejma zádama je bělostnej a obrovskej jak kra, zabodnutá nazdařbůh mezi zdi žižkovskejch hřbitovů.
Saleb (6. – 7.6. 2003)
Saleb (6. – 7. 6. 2003)
Tohle arabský pití prej působí jako afrodiziakum a uvolňuje týpky mýho nesmělýho ražení.
Kronika malýho zloděje (30.5. – 4.6. 2003)
Kronika malýho zloděje (30. 5. – 4. 6.