Písmák Spropitné od života
Spropitné od života
Sláva zvadlých růží,
Přepych mrtvých snů.
Trn vmém oku touží
The shine Of tears
The shine of tears
Slunce má barvu jak zaschlá krev,
Je ráno a má duše spí.
Však až se probudí, bude řvát lev,
Condicio sine qua non
Condicio sine qua non
Proč.
Proč.
Proč já.
Ars longa, vita brevis
Odcházím, a už se nevrátím.
Stačí pouhých pět minut a ukončím moji cestu plnou strastí.
Měla jsem ráda všechnu vůni světa,
Však nemohu dál již cítit.
Opita vášní léta
Opita vášní léta
Ležím na zemi
Plně oddána mému Slunci.
Žlutá letí nebem a mává na mě.
The Age of LOW ART
The Age of LOW ART
It was a sin, when I was born,
as a horse which had a horn,
and woke up the first Unicorn.
Spasitel
Spasitel.
Kdo nad zkázou světa pláče,
A kdo být zde nechce již,
Ten, jenž touto cestou kráčet
Štědrý den
Štědrý den
Rok se opět srokem sešel,
Nadešel den zrození.
Štěstí vzplane vkaždé duši,
Květina
Květina
Květina květinka, Chcípla mi vdlani.
Chtěla jsem ji pro babičku, jenže když jsem hledala ji,
Už druhý den a ona nikde,
Mors Amans
Mors amans
Zrození je zázrak náhod,
Když se stane, buď jen buď,
Narodil se celý národ,
Lupus dormiens nunquam excita
Lupus dormiens nunquam excita.
Co jsem a čím se cítím býti.
Toť otázka nad mé bytí.
Avšak strach se zočí line,
Pařez
Pařez
Stojí pařez vstředu lesa,
Stojí, stojí, tiše si schne.
Zájem o něj u všech klesá,
Uhasit či neuhasit..
Uhasit či neuhasit.
Malá suchá tříska je tu,
kní pár polen přidáme,
jak ukončit tuto větu.
Život, smrt a já?!
JÁ JSEM ČERNÁ
Já jsem bílá,
Já jsem ten pes,
i ta víla.
Bílá vrána
Když nastal bílý den, byla jsem si zcela jista, že absolutně chápu, co se děje, ale než seslal večer svá šedá křídla, byla jsem názoru zcela opačného… Totiž, abyste rozuměli,v našem malém a dříve tichém městečku došlo jednoho dne knedopatření. Ne, nedopatření není to úplně správné slovo, lépe by se vyjímalo ponuré, ale výstižné slůvko ´vražda´.
Bylo 17. října a den byl, jak už to vtomto měsíci bývá, trochu deštivý a také se místy připojila bělavá mlha.