podzimní

Ležel jsem na posteli a koukal se do stropu.Venku fokal vítr.Zazvoonil telefon.Byla to Sára.Že prej jestli jí nechci vidět.Vstal jsem z postele,oblík si bundu a zamknul dveře.Sed jsem si do tramvaje.Dveře se zavřeli.Koukal jsem ven.PO chodníku šlo hejno důchodců s nákupníma taškama.Důchodci pořád nakupujou.Asi je to jejich jediná zábava.Nebo maj sklerózu,o proto do těch krámů musej chodit tolikrát.Já se ale docela těšim až budu starej.Budu bydlet na venkově a když usnou vnoučata ,který budou u mně na návštěvě,vyjdu ven na terasu,sednu si do houpacího křesla,zapálim si fajfku,kde bude tabák s trávou a budu se koukat na hvězdy a smát se.Budu mít býlý fousy.Vystoupil jsem z tramvaje.Měl jsemještě chvíli čas než příjde Sára.Chtělo se mi strašně na hajzl.Doběh jsem do nějakýho roští.Nebyl jsem ale dobře ukrytej.Nějakej Japonec napravo si mě vyfotil.Usmíval se jak měsíček na hnoji.Tyhle japponci jsou strašně divný cápci.ZA půl hodiny zazvonil telefon.Volala Sára,že se jí nechce oblíkat,že je venku strašná zima.Jestli bych nepřišel k ní domu.Měla pravdu,zima byla jak v prdeli.Nasednul jsem do tramvaje.Úplně mě ovládala,Sára.Vystoupil jsem z tramvaje.Přešel jsem ulici a zazvonil na zvonek.Zabzučelo to.Otevřel jsem a šel po schodech nahoru.Bydlela v hezkym baráku,v takovym tom starym s vysokejma sropama v pokojích.Než jsem došel do Pátýho patra,málem jsem chcípnul.Nikotin v plicích se mi vařil.Zaklepal jsem.Sára otevřela.Byla nahá.Prostě se jí nechtělo oblíkat.Je totiž trochu švihlá.Ale hezká.Krásná.Ani nechápu,že já,takovej lemoun,můžu mít takovou holku.Nejvíc se mi na ní líbili její oči.Ty byly fakt strašně zvláštní.Čokoládový,svádivý,něžný,tajemný.Sára a můj vlčák nela maj nejhezčí oči na světě.Ale jak tam tak stála,do očí jsem se jí ani nepodíval.Koukal jsem na úplně jiný věci,momentálně zajímavější.        "Čau"řek jsem.

"čau"řekla.

Srovnala si vlasy za ucho.Vešel jsem dovnitř.Úplně jsem dostal strašnou chuť se s ní pomilovat.

"Ty jo,Sáro,jak tě vidim,ůplně jsem dostal chuť si s tebou zapíchat."řek jsem jí.

"Proč ne ."usmála se.Podíval jsem se jí do těch očí.Byl jsem uhranutej.

"nedáme ale ještě brčko?Bude to pak hezčí."Zeptala se

"Jo,klidně."

Šli jsme do kuchyně.Prsa se jí v chůzi houpaly.Sedli jsme si.Pohladil jsem jí nosem o nos.Sundala z poličky krabici,na který byli nakreslený ňáký chlápci s bambusama.Měla v ní svojí prázdninovou úrodu.Kytku ganži a kytku skunku.Teda zbytek z kytky ganži a z kytky skunku.Byla to fajn holka.Hezká a ještě pěstovala.Začala drolit to skéro.Povídali jsme si,já jsem se na to skoro ale vůbec nesoustředil,protože jsem koukal na ten balicí obřad,na tu holku,na tu Sáru.

"nechceš se taky svlíknout?Bude to takový pěkný erotický brko."Zeptala se.

"Jo,klidně."Svlíknul jsem se.I dvoje teplý ponožky.Teče mi totiž do bot,když je mokro.Stál mi.Koukala se na mě.A já na ní.Adam a Eva.A joint.Slastně,s přimhouřenejma očima,vdechovala dým.dokouřili jsme.Byl jsem zkouřenej jak dobytek.Chytil jsem jí a odnes do pokoje.Pomilovali jsme se.Leželi jsme na zádech a drželi se za ruce.Bylo mi hezky.

"Víš,že svět je docela fajn?Fakt je docela fajn.Někdy mám takový chvilkový pocity štěstí.Jako třeba teď."řek jsem.

"to je jasný,že svět je fajn.Proč by nebyl?"

"Nevim.někdy třeba fajn neni.Spíš většinou."

"Proč?"

"Protože je v něm docela dost sviní.Lidi se zabíjej za každym rohem,plesnivý chlápci znásilňujou malý holčičky,horský bojovníci usekávaj jinejm horskejm bojovníkům ruce,mučitelé rvou mučedníkům rozžhavený železný tyče do vočí"

"Fuj,to je prasárna."

"Hmm.Myslíš,že je bůh?"

"Celej svět je bůh."zasmála se.Plíbil jsem jí.

Sešel jsem z pátýho patra na ulici.Bylo mi dobře.Po chodníku chodili zamračený lidi a veselý lidi,ošklivý a hezký,malý a velký,hubený a tlustý.Nasednul jsem do tramvaje.Rozjela se.Jo, bylo mi dobře.Bylo mi dobře mezi těma skinheadama,anarchistama,ortodoxníma muslimama,ortodoxníma židama,ortodoxníma křesťanama,vrahama zlodějema,psychotikama,pedofilama a matematikama.Bylo mi dobře,i když mě čeká padesát let práce,důchod a smrt.A nakonec je možná většina lidí v jádru dobrejch,možná většina věcí je dobrejch.Možná celá naše zeměkoule,celej vesmír,kvadriliony vesmírů.Asi je všechno dobrý.Všechno je ,jak má bejt.    Jel jsem tramvají svýho života a životů všech ostatních.

"Hlušičkova.Příští zastávka Krematorium Motol"