Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStanice lodního důchodu
Autor
Nikita_Pitralon
Stanice lodního důchodu
na rohu ulice
na zápraží zrezavělýho kulometu
v podlaží čtyř vypíchlých očí
močí chlapeček
na dveře
od stanice lodního důchodu
Šel člověk
ránem uranového mraku
na tu stanici
toho důchodu
šel
a invalidní vozík táhl za sebou
i do těch schodů
jít mu bylo zalehko
šel, protože chtěl
co chtěl?
no důchod přeci
Bankovní úředník měl trezor s penězima
pevně pod košilí
byla to obrovská kovová bedna
jež stála v rohu místnosti
a ten úředník byl tudíž
ve velmi nevýhodné pozici
A šel člověk
šel a vešel do místnosti
až bahno z bot mu odpadávalo
do psí misky
a i jinam
místnost byla čekárna
a ta čekárna byla neplná
a ta čekárna byla prázdná
Člověk stisknul kliku dalších dveří
když v tom jeho pohled
padl na bankéře
byl obtěžkán úlekem onen člověk
jenž s tímto bankéřem
nevytrpěl ještě žádného setkání
Místností zachvěl se dotaz
Co si přejete?
No tak předně bych si dal pivo
a zadně roli toaletního papíru
Ale zde se nacházíte
na stanici lodního důchodu
To nevadí
šel jsem si sice
vybrat svůj důchod
ale mám žízeň
a dokonce se mi chce
i poněkud srát
A bankéř ho člověka toho
na záchod poslal
a muž ten tam prkýnko posral
a pak si vybral
ten svůj důchod
a byl to takový vůl
že zapomněl
na lahváča v kabeli
aspoň že měl klíče od baráku
a důchod v kapse
A tak šel
do dáli ulice
a byl rád
že může za co žrát