Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se12 dní po té
29. 11. 2003
3
0
2211
Autor
Kratas
Další Neděli říkám dobré ráno,
je to milenka, co mně večer opouští,
celou noc měla u mně rozestláno,
však já vím, že jsem dvanáctý den sám.
Dnes nebojím se duchů, příšer, démonů,
teď bojím se mít rád,
proč vždy opouštíš mne ve shonu
a já vím,že jsem dvanáctý den sám.
Jak jen slova ranit dovedou,
i když jich jen hrstka je,
mé srdce vejpůl rozetnou
a já vím, že jsem byl dvanáctý den sám.
Krvácím.
nakonec jsem se musel přijít podívat, po čem že je to pokaždé x dní... no, není to nic objevného, ale asi to pomůže... tak proč ne :)
hatlalinka
29. 11. 2003
katugiro: a co je na lidském životě objevného? Prakticky nic. Ale já jsem to už vysvětloval dříve. Není to o tom, že něco objevují, ale o to, že teď něco žiju a tohle mi pomáhalo.
hatlalinka: Ty jsi takový můj obránce. Děkuji :o)
hatlalinka
29. 11. 2003DwainDibley
29. 11. 2003
A přesně o to mi šlo, o vylévání, které mi v tu chvíli moooc pomohlo. Je to totiž okamžitá reakce, kterou jsem psal jak jsem to cítil v tu danou chvíli. Proto jsem tam nic neupravoval. Ale to jsem psal už u prvních zápisků v kritikách. Nebyly to žádná díla, ale veršovaný denník, který mi dal hodně a pomohl mi se dostat z největší krize.