Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvádím Tě k hříchu...
02. 12. 2003
3
0
1619
Autor
Oskar_Jano
Jak ruka sochaře po bílém mramoru
mazlí se s Tebou mé dlaně
Chladná a netečná pomalu roztáváš
bojíš se pohlédnout na ně
V modravém svitu displeje
plaménku digitálního věku
Snad se strach naposled zachvěje
a ztratí poslední metu
Až zmizí stěny bezpečí
kdo venku byl, kdo za mříží ?
Možná se dozvíš, co je čím
a bubny v duši zavíří
Dveře na chodbě života
čekají, jen je otevřít.
Chceš prožít, co je ukryto
nebo o tom jen snít ?
Stejně Tě svedu ke hříchu
Tvým tělem napojím své dlaně
Až klesneme v bezhlesém výkřiku
svá ňadra nabídneš mi za ně
a samu sebe celou...
Mně se prostě styl Kainara a jemu podobných líbí. Líbí se mi i když se ho někdo snaží- řekněme napodobit- pokud to není nějaká hloupá slátanina- proč ne!? Vždyť co není v dnešní době napodobenina? Za tu dobu existence lidstva už přece muselo být všechno někdy řečeno:-))
Krásné Vánoce!!!
Jasně, s tím Kainarem máš pravdu- on a Hrabě, to je vlastně skoro to samé:-)) Nechci to zlehčovat, Bůh chraň, ale Kainar i Hrabě si jsou dost podobní! A oba je mám hodně moc ráda, proto se mi podobné básničky líbí!
Oskar_Jano
04. 12. 2003
Mně se to naopak líbí!!! Nevím proč, ale trochu mi to připomíná Hraběte. Možná ....
"Je slyšet jak přichází den
Pomalu jako by se vracel z flámu
Bloudí
ulicemi hospod a chrámů
Teď zívá
Zastavil se na rohu
Spi
Já nemohu"