Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setati
27. 12. 2003
5
0
1973
Autor
hledamsvojitvar
Jsem cizinec pro svýho tátu
a bolí to mě (jeho možná taky...)
Najednou chce vědět kdo jsem
a je nervózní z toho, že to neví
Bolí to, protože 18 let ho to, kdo jsem
vůbec nezajímalo
A teď by to měl vědět?
Proč tati, proč teď?
Nemohl bys mě konečně nechat na pokoji!?
To ty se rýpeš ve starých ranách...
PS. Odstrčil bys mě, a proto tě neobejmu
... tátové jsou někdy na draka...
ale sebe nepřeperou...
(už bylo obejmuto?... když ty střípky jsou staré?)
hledamsvojitvar
30. 12. 2003hledamsvojitvar
29. 12. 2003
Páči sa mi, že v týchto pár riadkoch je zahrnutý celý príbeh. Pred chviľou som čítal ešte jednu tvoju vec.
Tiež veľmi smutnú a veľmi realistickú.
Já nechci moralizovat, ale moc bych si přála mít tátu, kterej by mě třeba neobejmul, ale byl by...prostě jen byl...
Je to těžké a neodvažuji si ti nějak poradit. Možná snad je dobré vzít v úvahu nějaké vyšší morální zásady a třeba se v nich pokusit najít řešení tvé sitace. Zahojí se ta stará rána když nepřijmeš možnost kontaktu?To jsou otázky....hodně štěstí