Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoprvé od kámošky modré hárošky
04. 01. 2004
3
0
2521
Autor
Perlino
Snad jednou z dálky přicválá,
a na polibek vzpomene si,
princ, lord, stačil by i kníže,
a z té prachsprosté životní níže,
odveze mou oblíbenou hračku,
co trpí s jednou nohou na stole,
a na projížďky do kabelky sedá,
ach běda, třikrát běda.
Tak zajedem až do tajemné dáli,
kde červánky si na dobrou noc dají,
polibek,
možná dva,
a my dvě opuštěné duše,
jedna z Číny, druhá z buše,
se na to smutně podíváme,
pár slz do dlaní si dáme,
a pojedeme pryč.
Dokud z dálky nepřícváláš Ty.
Vzpomeneš si?
Tak ji pozdravuj a vyřiď jí, že její jmenovkyně si teď užívá v Honkongu:)
->Paclík:Taky bych byl radši kdyby psala v rýmech, ale jinak s tebou souhlasím;)
Vilma všem děkuje.
Hum ... chtělo by to trochu prořezat, taky se mi nepozdává dvojité použití slovesa "dávat".
Zkus to nerýmovaně, já vím, že to nemusíš, ale přesto ...
*** - jen za myšlenku, kterou jsem však musel chvíli hledat.
Jen pro tvou informaci, já sice nerým nemusím, ale tohle není moje.To je Vilmina báseň a ti děkuje.
Aha ... promiň. Tak vyřiď, že není zač děkovat a sám sebe nauč posílat avíza. ;o)