Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebolestná
29. 07. 2000
22
0
8436
Autor
alina
Těhotná žena
na kterou slunce nesvítí
schoulená v šálu
jenž kdysi voněl po kvítí
slepé jsou oči svědomí
němý pláč v jejím soukromí
s myšlenkou smrtící
úsměv si pohrává
představa života
zatím jen mlhavá
ještě to nebolí
ještě to nehřeje
v zrození zániku
sotva je naděje
Navždy_Tvůj
04. 06. 2003
dasli vraska do propasti ve tvaru srce..obzvlast dneska, v den mych plnoletin :-/
*
alim: díky :o)
.................. já sama dodneška nevím, jak "se mi stala" :o)
Smutná, smutná jsem a zůstávám...
Alinko, je to skutečně jak vlastní prožitek. Snad jsi ji znala?
Alinko, je to skutečně jak vlastní prožitek. Snad jsi ji znala?
░▒▓~_~▓▒░
«*»
je to hrozne zajimavy...budu nad tim muset pobadat...uricte se k tomu jeste vratim :)
Na to je nejlepší poslechnout vnitřní hlas. Okolnosti jako by se pak najednou změnily a přijde úleva. Tedy, pokud je to rozhodnutí "správné". Statečnost a víru. I když já jsem před tímto rozhodnutím fakticky nestála.
Hezká. V zrození zániku sotva je naděje - dává smysl, ale nechápu jaký smysl to dává ve spojení s těhotnou ženou, proč je konec tak smutný, ona bude rodit život /!/Líbí se mi prolog. Moc.
J: "...s myšlenkou smrtící úsměv si pohrává,...", rozhodnutí, zda přivede nový život na svět je na ní. Někdy je to volba hodně těžká a bolavá.
No vida konečně změna, já ty truchlivé nekomentoval, nebylo tam co psát.
Tohle se mi líbí, vytknul bych poměrně časté změny rýmování, ale obsahově je to na 1*
Takže za průlom v tvém díle TýAjPí
SUVA Myslíš DDT ? jo aha v tom jsou jen dvě Dé :-)
cítím v tom něco co je...
nechtěl bych to pojmenovávat
tak snad jenom pootevřená dvířka nechám...
první polovina básně je mimořádně dobrá, ale v dalším se nabraný kurz poněkud hroutí
Tip i od Bib! Cítím to stejně, respektive cítila... ono za pár dní už člověk cítí jenom štěstí z toho, co vlastně dostal za dárek a to ostatní kolem, pláče, mlha a otázky, pozbudou na významu. Zajímavě se ti to rýmuje, ta forma je mi blízská, stejně jako téma. No jsem prostě zaujatá, ale za toto máš u mi čokoládovou medaili. Fakt, kdybych mohla dát víc než tip...
Trochu jsem váhal, jestli k této básni mám psát. Je určitě dobrá, příliš se mi sice nelíbí "slepé jsou oči svědomí", neboť mi to připadá příliš známé. Podobně i "s myšlenkou smrtící úsměv si pohrává". Napsal jsem ale hlavně proto, že závěr se mi zdá naprosto skvělý ( od toho "ještě to nebolí ....). Poslední dva verše pak jsou zcela, ale zcela mimořádně dobré. Tip a blahopřání.