Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesom s tebou
02. 02. 2004
6
0
2087
Autor
Hermann
SOM S TEBOU
Tak zas máš tvár spálenú
Ja prosím za Teba, v Tvoju hodinu
I za Mesiac prosím, že mu niekto dáva
Za krivdu, že vo dne na inom svete spáva
Zrazu Tvoj úsmev na vrásku
Sa podobá, keď na otázku
"Kedy zomrieš?"... plačeš meteory
Do miest, čo nikdy neuvidia zory . . .
Noc! Kľačím tu pre Teba
Už ruky ľadové máš od svetla
Kričiaceho dňa... Keď počuješ jeho zvon ...
Tvoj signál smrti... večný ston...
Och, Noc! Slúžiš nenávisti...
A ja nie som si istý
Či sa Tvoje oči, dožijú rána
Si taká unavená...studená... a sama...
"Kedy zomrieš" ... plačeš meteory
Do miest, čo nikdy neuvidia zory...
Dojemné a nádherné - veliký TIP
hrdzava_dzejn
05. 05. 2004
Druhá sloka je prekrásna!!!! Hlavně ten poslední veršík mě dojal, páči
princeznicka
17. 03. 2004
...mno... občas mě ty rýmy bijí do očí.... ale cit pro náladu je znát...