Chlapec

            Seděl malý chlapec na zemi a koukal do dáli. Přemýšlel nad složitostí světa.

NEOMEZUJ BYTÍ.

            Nechápal jak to učinit. Nechápal význam slova bytí.  NEOMEZUJ BYTÍ.

Malýma prstíkama přejížděl stokrát pošlapaný beton.

            První přikázání: Půjčím všem všechno.

                        Aby nebyli omezeni, aby měli vše, co si přejí.

            Druhé přikázání: Budu pomáhat všem. Mamince, tatínkovi, babičkám…

                        Aby nemuseli tolik pracovat a abychom si mohli více hrát.

            Třetí přikázání: Budu všechny slušně zdravit.

                        Aby si sousedé nestěžovali a rodiče měli radost.

            Čtvrté přikázání: Budu chodit brzo spát.

                        Abych byl vyspalý.

            Chlapcova pozornost se přesunula ke dvou malým, hrajícím si štěňátkům. Se zájmem se díval na jejich bezprostřednost, aniž by ji uměl pojmenovat.

            Páté přikázání: ŘIĎ SE SVÝM SRDCEM.

            Chlapec pomalu vstal a krokem muže, vyšel vstříc hrajícím si mláďatům.

Položil ruce na jejich lesklý kožíšek, protože to chtěl udělat od chvíle, kdy je poprvé uviděl.

Přiložil nos k jejich srsti, protože to chtěl udělat právě teď.

Poodstoupil od pejsků, protože si chtěli hrát sami se sebou a on jim v tom nechtěl bránit.