Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Omlouvám se

04. 03. 2004
9
0
896
Autor
Katrin

... a snad bych ani nemusela ...

Za to, že rozum neposlechl

a pozbyl svého významu,

za to, že v očích mých sis četl,

když já ztrácela odvahu.

Za to, že marné bylo bát se

smyslů snad zbavená - omlouvám se.

 

Za to, že vedly kroky moje

(na můj vkus možná příliš směle)

zlákány touhou do pokoje,

kde měly dveře otevřené

do míst, kde jenom tobě zdám se,

za to já vážně omlouvám se.

 

Za to, že zvu tě k sobě do snů

- alespoň tam se plní přání,

za to, že nechci a přece usnu,

když smím tě mít jen do svítání.

Za to, že chci jen s tebou smát se

sklíčená smutkem omlouvám se.

 

Za to, že mé rty šeptají

v poledne, k ránu, kdykoliv:

" Líbej mě, lásko, potají,

líbej a přej si - cokoliv! "

Ledových okna květů ptám se:

" Tak kde jsi? Já omlouvám se! "

 

Za to, že všem už je to jasné,

tajemství slz se vyzradilo,

kdekdo teď nad námi bdí a žasne

proč riskuješ to, co jistým bylo.

Za to, že tohle mohlo stát se,

za to mé srdce omlouvá se.

 

Za to, že po nocích píšu básně,

poselství skryté v nich dávám ti číst,

za to, že bývá mi s tebou krásně

při našich výpravách do tajných míst.

A pak se sama sebe ptám:

" Za co se vůbec omlouvám? "

 

Za to, že občas čelíš výslechu,

za to, že bránit nás musíš lhaním,

když porota vyřkne bez dechu

svůj ortel: "Vinen! - bez váhání."

Za to, že chci o tebe rvát se,

za to já tady omlouvám se.

 

Za to, že dál nás budou soudit

a jitřit špatné svědomí,

za to, že pravdu budou loudit,

kterou se nikdy nedoví.

Dokud smím - nehodlám tebe vzdát se,

tak za to soudci omlouvám se.

 

Za to, že víc než mohu žádám,

když o tebe nechci se dělit s nikým,

za to, že nic tak nepostrádám

jako ty něžné okamžiky.

Za to, že budem zas k sobě krást se,

za to já předem omlouvám se.

 

Za to, že krví a tvojí rukou

jednou bych sepsat smlouvu chtěla.

Tu smlouvu lásky se zárukou,

že splynou navždy naše těla.

Za to, že ve mě prostíráš se,

za to já Bohu omlouvám se.

 

Ať láskou spoután, či chladným se staneš,

ať v rukou jsi mých, či v cizích zůstaneš,

nezazní z mých úst " lituji "

pohádky naší s cejchem hříchu.

A je to vlastně trochu k smíchu,

když omlouvám se, že M I L U J I !

 

 

 


Katrin
08. 03. 2004
Dát tip
Omlouvám se za písmenka! Vůbec jsem to tak dlouhé nechtěla, ale pořád mě napadaly další a další sloky. A to jsem čtyři zrušila! :-) Moc mě těší, že se Vám básnička líbí. Opravdu. Děkuji! Sakurka: Samozřejmě dovolím! S radostí!

gabio
06. 03. 2004
Dát tip
je to sice hodně dlouhý, ale taky moc pěkný. t

Flammea
04. 03. 2004
Dát tip
Za to se neomlouvej,není důvod.

Robinia
04. 03. 2004
Dát tip
Tip

Hanca
04. 03. 2004
Dát tip
Víš, láska někdy hodně bolí, ale omlouvat se za lásku, to ne, člověk by se neměl ponižovat, tip za pocity.

guy
04. 03. 2004
Dát tip
Rozumím tomu dobře ... i když to má taková malá písmenka *

cinemon
04. 03. 2004
Dát tip
To se mi líbí!!!

Sakurka
04. 03. 2004
Dát tip
tak krásně se mi to četlo,i když ta písmenka jsou opravdu malinká!:-) myslím,že takové pocity známě všichni ale tys je vybarvila tak krásně!:-) moc moc se mi to líbí,dám tip a když dovolíš tak i do svých oblíbených:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru