Kdo má právo soudit nás?

Kdo má právo soudit nás?

Když přišli zběhové a přidali se k nám

(nevím však, zda dá se mluvit o posile)

-         hned bylo nás zas o  pár víc.

Však jsou to ještě vůbec muži,

když zaprodali hrdost svou za život svůj  bezcenný?

Vždyť jsou to falešníci, zrádci, pouhá chátra jen.

Ano, sic tím se prohřešili,

Nikdo jim ale nemůže vinu dát,

že před strachem  z umírání

ze spárů smrti utekli,

když začali se bát.

A s během života si přec každý hledá cestu svou

a než ji najde, tolikrát své prsty popálí.

Pak nikdo soudit nemůže,

když potká zběha podobného,

jež pro záchranu života

svou víru prodá jinému.

Já soudit se již neodvážím

- každý své důvody přece má

a pokud jen trochu své srdce poslouchá,

pak věřím,že správnou cestu mu ukáže...