Co hledáte v básni: pocit či obsah?

Ty seš Norsko, to je jeasné

Né mě to pořád nestojí.. ale trochu ses při své inteligenci a vysokoškolském vzdělání projevila jako dement

otázka, milá Dívko, stojí co hledáš v básni.. né o čem píšeš

zajímavý názor, ale nesouhlasím

Igore: Libreto k nové opeře Po minovém poli? ;o))))))))) m.

"Když čtu poezii můžu strávit pár takových momentek a pocitovek, ale nemůžu si s tím vystačit navždy" myslím, že základ je v tom, že se na písmáku kupí tolik dílek, že často člověk ani nezvládá víc než těch zmíněných 20 vteřin nálady a je naopak uchvácen padne-li na dílko jiného kalibru, což ovšem nebývá tak často. navíc výše zmíněné "poramenouplácačství" je tady také neojedinělé a ukažte mi kolik lidí opravdu kritizuje, vážnou a konkrétní kritikou, a to i kamarády. další věcí je ona nečtivost autorů, což vede k nedostatkům ve formě, slovní zásobě a žel i gramatice. tato nevyčtenost přispěvatelů se pak odráží na kvalitě mnohého. sama sebe nepovažuji za novodobého Seiferta, přesto mi často zatrne jsou někteří, kteří přijdou jako začátečníci, ale učí se, čtou, ptají se a hlavně jsou rádi i za negativní kritiku, a těm se dá i lecos odpustit... ale jsou i tací jenž trávíce zde mnohý měsíc (i rok), sázejí jen na zvuk svého jména, popříadě užívají písmák co výlevku svých autorských zvratků. pochybuji, že se to kdy změní, škoda jen že se mezi nimi často zbytečně opomíjí ti pro něž je písmák vodítkem pro cestu výš

Všechno pomine - láska pomine, mládí pomine, peníze pominou...

...jojo, konkretizace.....rád si v básni nacházim to co chci a proto možná básně o konkrétních věcech nemam někdy zrovna moc v oblibě....ale ne, vlastně je mam rád, pokud se píše o tom, o čem chci číst.....tohle je asi na každym z nás:)

Líbí se mi, co píše sv. Augustin - hledá v básni krásnou, tj. souměrnou formu a nějaký názor, etický punkt, něco, co člověka povznese. Na vou otázku: Myslím, že ideální je skloubení obojího. Obsah prostoupený pocitem, obé vzájemně se stavící a podporující. Ačkoli existují i básně bezobsažné, tedy bez hmatatelného obsahu. A myslím, že je to otázka na moc moc moc povídání, tož sa majte a piště ;o) m.

jazyk živel hru! Mimochodem, obávám se, že žádný literární směr, jenž by se nazýval impresionizmus, neexistuje.

Taky si myslím. A navíc když si člověk koupí knížku s poezií, vždy to o něčem je.Nemusím to třeba pochopit, ale cítím, že to má obsah a myšlenku. Bezvěcné kupení slovíček, jak to jevidětzde napísmáku, jistě svou roli plní (pro mě spíše jako materiál, pro jiného náladovka), ale v básni by se dle mého mělo kloubit obojí.

Tak jo..Jdu si Tě přečíst..protože jen tak se dá lépe pochopit..:-)

No spíš si přečti ty jiné, například. Fou_ aniž bych snižoval její(ho) tvůrčí schopnosti či talent, ale např věci z téhle sbírky http://www.pismak.cz/vypsbirka.php3?id=1573 mi připadnou hluché. Pocit se zastaví ve vzduchoprázdnu. Odnesu si z těch básní 20 vteřin nálady a víc nic.

Já tam hledám hlavně myšlenky, možná že příklad a někdy odpověď. Záleží na okamžiku...

pocit vyvolaný obsahem

No, já bych impresionismus zase tak nezatracoval... Mezi básní pouze náčrt dojmu vyvolávající a básní s příběhem se to má jako mezi obrazem a filmem. Obé se dá udělat výborně a má svoje místo. Teď pochopitelně nemluvím o textech, které zmínil papouch - netradiční slovosplet opravdu na báseň nestačí.

Celý život a veškeré vnímání je soustava iluzí, což ovšem nic nevypovídá o hodnotách, které jí (jim) přikládáme. Nemohu tedy souhlasit s Igorem. Snad to ani nebylo míněno vážně. Vlastně - jsem si tím jistý. Ano, kvalita tu je různá a často prezentovaná dílka vypovídají spíše o sebevědomí autora, než o čemkoli jiném. A o nedoseštělosti a o řídkém setkávání se s kritikou. Ale proto (i proto) existuje toto místo, ne? Myslím, že by mělo jít o myšlenku podanou v nějaké kýžené formě. Pokud se oba aspekty podaří nápaditě a obrazoborecky skloubit, pocit sám se dostaví.

Samo, že to ode mě byla spíš provokace, ale jenom tak napůl. :o)) Ono totiž tyhle "měřítka kvality, hodnot atp." nejsou ve skutečnosti ničím jiným než arzenálem pro válku zuřící v ideosféře. Co to je vlastně "kvalita literárního díla"? Je to nějaká objektivní, trvalá veličina? Samozřejmě, že nikoliv. Je to pouhý konsensus, tedy něco velice nestálého a velice proměnlivého. Takže Jirka se ptá v podstatě správně - co hledáte v básni? - někdo jen pocit, někdo hlubší smysl, někdo zábavu, někdo jiný zase souznění s někým, kdo je "naladěný na stejnou vlnu". Vše má tedy právo na existenci. I když pravda - sebekriticky přiznávám, že se mi kolikrát otevírá nůž v kapse když čtu nadšené ohlasy pod některými dílky. Ale co se s tím dá dělat? Bojovat. Jo, nesmějte se! Literatura je boj, a to poměrně tvrdý a nemilosrdný. :o)))

Mylím, že ne každý tady čte dílka s tím, aby kritizoval. Já v nich nalézám ty, co za nimi stojí. Někdy jsou to jen jednoduché veršovánky a přesto vypráví o bolesti, smutku, radosti..a přesto řeknou mnohem více, než spousta nahodile poskládaných slov, pod kterými se v kritikách plácají autoři po ramenou, aniž by smysl básně byl objeven.Nemyslím, že se dá vše rozdělit na dobré a špatné. Já dávám přednost pocitům, protože ty mi objasňují smysl jejich uveřejnění tady. Někdo touží být jen přečten,pochopen, snaží se sdělit své myšlenky, pocity druhým a má stejné právo tu být, ačkoli jeho verše nejsou tak "vzletné" jako ten, kdo umí rozehrát hru se slovíčky a chce jen oslnit.

poslední dobou oboje...

Máš (bohužel) pravdu v tom, že dnes každý. kdo napíše řetězec slov v nezvyklém slovosledu se považuje za básníka... Já osobně vidím problém v tom, že lidé píší, aniž by četli. V básni hledám básnicky podaný obsah. Jde to jak formou vážnou, tak humornou. (Osobně dávám přednost té druhé) Ale, jak správné říkáš, objevuje se čím dál více balastu bez obsahu. Něco jiného je kategoriie hračiček - kdy člověk si hraje se slovíčky a rýmy, aniž by chtěl cokoliv vyjádřit (miluju tuto kategorii). Ale to sem nepatří. Kladně hodnotím nápaditost provázenou svižným tempem, kde ani jedno slovo není zbytečné, aby vyjádřilo myšlenku, děj, či stav duše pisatele.

Všechno to vlastně nemá žádný smysl - naše existence, tedy ani nic, co vytvoříme. Tedy ani literatura, poezie, nic. Je to jen vytváření iluzí. Takže na tom vůbec, ale vůbec nesejde.:o))))