Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo si k tobě přinesu
26. 03. 2004
18
0
9415
Autor
Rowenna
Žena je ten uzel na rameni
který si s sebou nosí
a má v něm
cylindr lampy vycíděný
cíchy na postele nadvakrát
a muškát do okna. Jehlu a bavlnky
slivovici na posilnění
až bude třeba zabít červa
velikou dřevěnou díži
a kvásek do chleba
Je vysoký, je hluboký
je trojúhelník zad
je smích
je teplo v očích
když se na mě dívá
jak k němu smýkám
celý svůj zauzlený
inventář života.
:) Rowi, děkujeme...
(Můžeme si přibrat i Ticho ryb? Já určitě přijdu ještě s něčím, ale musíme ještě přečíst a poradit se..;)
Mně se ta báseň strašně líbí. Jen mě mrzí, že dozajista nejsem tak daleko, abych chápala všechny její záhyby. :(
Kéž dorostu s tvými básněmi, Rowi.****
Zamračený_mnich
25. 03. 2004
tak to je nádherně podané a krásně zvučné téma, které by vydalo na mnohem víc psaní, než je tohle a o to víc je to obdivuhodnější*
von_Tikowitz
23. 03. 2004
Vždycky něco má - vždycky si něco přinese. Třeba jen kamínek v kapse. :-)
celý svůj zauzlený
inventář života.
/// otázkou je, zdali ten inventář života promlouvá i ke zkušenostem jiných; inventář je hmota - poetická opora
Leckdo je v básních lecčím - nožem, šálkem, sklenicí --- každý, kdo byl tím, co má - přijme i to, co mám já. :-)