Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZapráskané jaro
18. 03. 2004
5
1
3062
Autor
princeznicka
Už září slunce
a slyším smích.
Už je tu zelená
a zmizel sníh.
Zase je slyšet hudba chodníků,
do bot nám tiše vane.
Zase hříva létá poníkům
a jaro nám říká pane.
A řev ptáků je slyšet
jako hudba snů.
Tak jako v kleci
tóny krotkých lvů.
Jaro se překlene
jak vteřina dlouhá.
A mě po něm zůstane
jen udušená touha...
1 názor
Veľmi pekné, len zase tie rýmy, ale páči sa mi, že používaš pekné slová, také nečakané..Veľmi hladučká báseň a i téma mi je blízka, dávam tipík..Papa Princeznička.....Hermann
Jednoduché,skoro naivní,pozor na časté opakování stejných slov.Poslední sloka mi přijde zajímavá.
si nemyslim že je naivní. objevný to neni, ale mohlo to bejt mnohem horší..
Princez fakt se lepšíš, i když předchozí je lepší....nenechala ses náhodou inspirovat? Myslím, s tím jarem? :-)))
Jestli chceš můj názor, trošku ti to rozeberu, jinak to ani nečti...
I. první strofa má oproti ostatním krátké verze a na pohled to nepůsobí příliš dobře.
II. zase hříva létá poníkům....co zkusit Zas, místo zase?
III.Také se mi nezdá ten řev ptáků....celé to navozuje takouvou až skoro romantickou atmosférku a tohle mi to trochu kazí...
IV. udušená.......co zkusit třeba utlumená? Udušená je takové...hrubé.
Jinak je to vážně stále lepší. Piš dál.