Soused

Seděl jsem v houpacím křesle a kouřil fajfku. Je mi sedmdesát čtyři let a chystám se v dohledný době umřít.Všechno je za mnou.První pivo, první holka, první práce, první pohřeb člověka, kterýho jsem měl rád,první vítězství hokejistů na MS, první důchodová dávka od pošťačky, tedy od státu, první infarkt.Seděl jsem a kouřil. Bolelo mě koleno a záda a všechno. Ludmila, moje manželka, se šourala po pokoji. Chystala se asi vařit oběd. Neměl jsem hlad.Už mi nechutná jídlo, moc.Chystám se totiž umřít. U okna bzučela moucha a narážela do skla. Ludmila vzala plácačku a rozplácla jí na skle.Otevřela okno.Venku byl provoz. Houkaly sanitky a jezdily tramvaje.Ludmila udělala škubánky.

"Nemám moc rád škubánky." Řekl jsem

"Proč?"

"Nechutnaj mi."

"Sou dobrý."

Dvakrát jsem si kousnul.Zapálil jsem si fajfku.Usnul jsem.Když jsem se probudil, byla už noc.Ludmila spala.Seděl jsem.U sousedů bouchly dveře.Muj soused je nějakej kluk.Jednou jsem se s nim bavil ve vejtahu.Bydlim na Smíchově, v činžáku s úzkejma stěnama.Všechno je slyšet.Moc.Ten kluk si občas vodí do bytu nějakou holku.Podrbal jsem se ve fousech.Koukal jsem do stěny.Vedle hrála nějaká hudba.Soused si v noci vždycky pouští hudbu.Nahlas.Nemám to rád. Hudba ztichla. Začala vrzat postel.Narážela čelem do stěny.BUCH!BUCH!BUCH! Ta holčina vzdychala.Moc.Rány se zrychlovaly.Měl jsem rád holky, když jsem byl mladej.Byl to velkej rámus.Bál jsem se,že to vzbudí Ludmilu.Dvakrát jí už vzbudili.Neví, co se děje.Neví, co je to za rámus.Zapomněla.Už šestnáct let spíme na oddělenejch postelích.Vyšel jsem na chodbu.Zaklepal jsem na sousední dveře.Bouchání, sténání,vrzání utichlo.Dveře se otevřely a stála tam holka v kalhotkách a tričku.Byla překrásná.Nádherná holčička.Ludmila není tak hezká.Už.

"Co chcete?" zeptala se.

"Prosim, nešlo by to potišejc trochu?Vedle je všechno slyšet. Bojim se abyste nevzbudili manželku."Začervenal jsem se.Holčička taky.

"Jo...jo, jasně."řekla

"Tak hezkej večer." Chtěl jsem odejít. přišel ale soused.

"Poďte dál.Nechcete si zakouřit?"

"Ne, nebudu rušit. Naschle"

"Poďte dál."

Šel jsem dál.Kluk ubalil takový divný cigáro ze zelenýho tabáku.Možná to byla marihuana.Chystám se umřít.Zakouřil jsem si.Bylo to dobrý.

"Je to dobrý."

"To je jasný,že jo." Soused vstal a otevřel skříň, kde svítila lampa a byla tam zelená kytka.Zasmál jsem se.

"Je to dobrý." řekl jsem

Mluvili jsme spolu, všichni.Dost. Pak se k němu holčička přitulila.

"Už pudu spát."vstal jsem

"Tak naschle.A stavte se někdy. Zakouřit." Řekl soused. Holčina se na mě usmála.

"Dobrou noc." Vstal jsem a vrátil se k sobě do bytu.Stál jsem a smál se. Vedle začala mlátit postel o zeď. BUCH!BUCH!BUCH! Vzdychala, holčička krásná.Vzal jsem si peřinu a lehnul si vedle Ludmily.Přikryl jsem se.Bolelo mě koleno a záda a všechno.Dal jsem svojí starou ruku na její starý tělo. Usnul jsem.