Zůstala po tobě vůně.

Zůstala mi po tobě vůně.

Uvízla na tričku

když jsme se loučili,

v uších ozvěny trubky,

která nás celý večer

pořád dokola

a dokola

a dokola

a dokola

přesvědčovala

že je tu čas léta.

Představuji si jak se kodrcáš

předposledním autobusem

abys stihla metro

a ještě drobet lásky.

Rozdáváš jak karbaník

v křížovém mariáši.

Nejistě hlásíš hru s červeným králem

dáváš  ... a já zase pauzíruji,

v ruce jen plívy, 

a v rukávu falešné eso

všemi ztracenými štichy

unavené až k poznání.

A přesto hraji,

jako o život,

jako o poslední košili,

s nadějí, 

že přece jednou

musím

dostat ten

správný, ložený list.

Mrcha naděje

má víc životů než kočka

když po takovém večeru

v hlavě zní:

…summertime

and the livin' is easy ...