Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePíseň větru
14. 04. 2004
9
1
3684
Autor
princeznicka
Stojím s rozpřaženýma rukama...
Jsem strom,cítím
jak opírá se o mě vítr...
Prsty mi vklouzává pod
kůru...
Cítím jak se mi chvějí konečky větví...
A on mi rukou cuchá
vlahé listí...
Moje kořeny se vzpouzejí a chtějí hloub pod zem...
Už zbývá mě jen pevně obejmout...
Cítím jak prší ty kapky...
A slyším tu píseň větru!
1 názor
princeznicka
03. 10. 2005
kdybys do aviza nepsala ze jsi byla smutna myslela bych ze je to dvousmyslne,ale kdyz není tak to působí moc hezky a nezne
princeznicka
14. 04. 2004
Princez tohle se mi moc líbilo....jen...myslím:
Moje kořeny se vzpouzejí, rády by uvolnily kořeny
ze země...která je jejich vězením,
chodit, jako člověk, být volný jako pták...
Tohle by asi stromy chtěly spíš...
T*
princeznicka
14. 04. 2004
"Stojím s rozpřaženýma rukama...Už zbývá mě jen pevně obejmout..."
Vyvolává to dokonalou atmosféru... jsem tedy stejným deštěm smáčen...i píseň větru slyším...
Je nádherná...
TIP...a díky!