Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrest
Autor
Madelaine
Zápraží. Zarostlé drnem
rozsypává se pod nohou.
Pavoučí sítě na dveřích
jsou posly pro styk s oblohou.
A dál jen klid a nával ticha
domu, co dávno přestal dýchat,
a zdí, jež mluvit nemohou.
Vzlyk dveří. Prázdno čímsi křičí,
světnice zívá věčným snem.
Tam sestry žily. Dnes je ničí.
Kříž občas stává za oknem.
Ruší tu bledé ženě spaní,
svědomí boří odhodlání
na vinu její políčí.
Sinalá. Má před tváří bílou
ten večer znovu den co den.
Roky se trápí. Pro nevěru
ubila sestru potěhem.
Růženec pevně svírá v dlani,
pokání ji však neochrání
před sestry očí pohledem.
Nevstává. K ustlanému loži
přimkla ji pevně sestry líc.
Do krve její duši noří,
srdce ve vlastní koupe víc.
Zemřely obě rukou jednou.
Zaživa tváře smrtí blednou,
zdi mlčí tichem zpovědnic.