Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePronikáš - - -
Výběr: Print
27. 05. 2004
15
0
2413
Autor
jeannette
Pronikáš - - -
a pod povrchem strneš
jako bys cosi obcházel
je to tak dávno
co ses
odnaučil číst
táhle a rutinně
sla-bi-ku-ješ
mezi tepy
srdeční předsíně
ve snaze umlčet
nudu
odráženého rána
* * *
naposled zaškubej
doslabikuj
napříště budu
nadvakrát šifrovaná
a pod povrchem strneš
jako bys cosi obcházel
je to tak dávno
co ses
odnaučil číst
táhle a rutinně
sla-bi-ku-ješ
mezi tepy
srdeční předsíně
ve snaze umlčet
nudu
odráženého rána
* * *
naposled zaškubej
doslabikuj
napříště budu
nadvakrát šifrovaná
Takovy smutny vzkaz, ze ktereho je citit, ze uz ani neni snaha, aby to bylo jinak. Treba tak, jako nekdy kdysi drive. Smireni s koncem a jeho zvestovani konstatovanim, doprovazenym smutnym pohledem skrz zaspinenou tabulku skla. S vedomim, ze neni proc uz se snazit to sklo otrit. A i kdyby treba prasklo, co na tom. At si klidne praskne. Tak to na me pusobi. Je to zajimave.
zajímavé...i když, kdo ví, jestli jsem to vlastně pochopil.. :-)
T. + avi
mezi tepy
srdeční předsíně
ve snaze umlčet
nudu
odráženého rána
mně se líbí...zajímavým způsobem pojaté...líbí
T*
měj se fajn
m.
díky všem, opravila jsem tam to ospale rutinně, samotné mi to tam moc nesedělo, snad je to teď lepší :-)