Sexuální život žížal

     O pracovní pauze debatovali dva, Renda Pávek a Ten Druhej, o tom, jak se rozmnožují žížaly. Ten Druhej spatřuje v žížalách hermafrodity a tvrdí, že se rozmnožují v laboratořích nožem – rozříznutím na dva organismy. Renda Pávek je přesvědčen, že žížaly souloží stejně jako lidé. Rozhodnou se, že se na věc zeptají kompetentních autorit.

     Doktor žížalologie, špička v oboru pohlavní a vyměšovací ústrojí žížal, předseda institutu pro sběr a analýzu dat z intimního života žážal, přivítal Toho Druhého ve své pracovně. Renda Pávek nechoval důvěru v dostatečně zdravý rozum úzce vyprofilovaných vědců a vyrazil tedy na cestu za světově uznávaným významným českým vědcem, filozofem a spisovatelem. Zatímco Renda Pávek putuje, Toho Druhého doktor odkázal – jelikož se plně věnoval statistické analýze longitudiální studie vybraných žížalých samců a neměl čas na podrobné vysvětlování – na rozsáhlou akademickou knihovnu svého institutu. Tan Druhej otevřel první encyklopedii a začal se nahlas smát…

     Vlastimil se uculoval, dočetl první část své divadelní žížalí hry a je dychtiv reakcí přátel. Valdemarovi, jenž dávno ztratil víru v romantickou asexuální lásku, se zdá Vlastovo drama příliš absurdní. Vlastimilovi se však zdá absurdní spíše Valdův dosavadní život gradující do manželství, a do obrany své hry se vkládá celou svou bytostí. Bronislav, jemuž se dlouholetou, účelně zaměřenou akupunkturou podařilo dosáhnout emocionálního otupění, a který pokládá sociální vývoj jedince za pouhý funkcionální sled lokálních příčin a globálních důsledků, vnímá vyhrocenou debatu svých kamarádů jako nešťastný, velice absurdní spor. Už se neudrží a prská smíchy – chachá, hoho, hihihi, chachacha…

     Hahahaha, chécheche, jéje, chichi, vypouští úšklebky slavný postmoderní spisovatel Egon Vrbata, který právě dokončuje svůj poslední román o začínajícím dramatikovi a jeho společnících. Úplně poslední – v těžkých depresích pochopil, že nezvládá tíhu odpovědnosti, kterou na něj společnost přesouvá. Rozložit vinu a trest do svých postav, rozhřešit, odsoudit, osvobodit, oddělit dobro od zla, to pro něho začalo býti příliš těžkým břemenem transformujícího se do nesnesitelné existenciální úzkosti.

     Román hotov, posledního práska, típnutí cigarety, hurónský smích, záchvat smíchu, záškuby břišního svalstva od přívalu smíchu, hlaveň pistole ke spánku, chytit spoušť a CINK. Zvonek u dveří. Co si přejete? Dobrý den mistře, promiňte že vás ruším ve vaší úctyhodné činnosti, ale jsem Renda Pávek a rád bych se dověděl, jak velký má žížala penis ???