Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnad ani neodcházet...
02. 08. 2004
7
0
2899
Autor
malykuba01
Židovské náhrobky,
omšelé, kamenné,
stojí tu zamlkle,
jak věky stály,
svědkové zániku
života pramene,
které jsme při našich
procházkách vynechali.
Když tichou pokoru dávají najevo
písmeny zarostlými,
říkám si, že bych měl
v koutečku nalevo
stát větru napospas
s nimi.
Ne proto, abych se
vyhnul té bolesti,
že jsem tě nechal jet
a teď tu brečím.
Snad jako memento
zbabělé slabosti
sloužil bych
milencům.
Alespoň něčím!
*t
tak to se mě moc nedotýká... trochu mimo můj čas :-) ale třeba taky někdy dojde :-)
Nějak mě to v současném rozpoložení oslovilo nebo co.. a taky se to dobře čte což je u mě jedno z hlavních měřítek..
*