Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOstrovy
08. 09. 2004
12
0
4339
Autor
Evička
tomu i té
ve svém rozbouřeném moři
jsem vždy
nacházela pohostinné
ostrovy
s čerstvou vodou ovocem stínem
byly přátelské
ale nechaly mě samotnou
objevovat
své lesy jeskyně říčky tůně
i srázy
dodnes jsem jim vděčná
za dary ničím nepodmíněné
některé z nich
náhle zmizely
jak Atlantida
na obzoru se objevily další
na ten tvůj
jsem narazila náhodou
snad i omylem
na druhý pohled
sopečná krajina plná kráterů
kde se nedá dýchat
na třetí zjišťuju
jak jsi
životadárný
znám zatím jen pár zátok a útesů
ale to je vlastně dobře
chci svou dlaní zmapovat
každou píď tvé země
pomalu něžně
no neviem ci zrovna zivotny pribeh, ale udalost ci spomienka snad ano... :) inak, myslis, ze ja sama som niekedy nieco prepisala na radu ostatnych? kdeze! :)
pomalu a nezne.
chybaju mi tam spojky a zda sa mi ze sa opakujes nie slovami ale lyricky...
v kazdom pripade je to slusne napisane, neuskodilo by trosk skratit, prepracovat:)
Bílá vlajka napnuté kůže,
mys dobré naděje se ve větru třepotá,
chtěla bys vědět na stole jestli leží růže,
co posádka si uvnitř lodi tiše šepotá.
je to životní příběh ... nic se zkracovat nebude! a spojky taky nebudou :-), milá Zuzanko-redaktorko!
Nádherná!!!! ..... Nádherné metafory!!!.... Moc mě zaujala a dávám veliký TIP