Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKoláž smutku
24. 09. 2004
11
0
3905
Autor
Lancelott
Zlomeným křídlem
po pádu k zemi
skončil můj vzlet
mé první ptačí snění
Létat byl můj sen,
ale už není
---------------------
Tiše pláče
malé ptáče
přikováno k zemi
Sen tu byl
a už tu není
---------------------
Zlý je osud
jenž sny mění
na žal, smutek,
utrpení
Z osudu už nemám strach
mé tělo, kosti; vše je prach
dismorphia
28. 11. 2004
Ahojky Jerryku, tak jsem po dlouhe době na písmákovi. Četla jsem od tebe Nikolinu hlášku, mno, jak jsem četla některé kritiky na její osobu ... některé byly trefné,viď?
Čas od času si tvoje dílka přečtu, stojí to za to, a fajn je, že podle nálady si vždycky vyberu co přečíst, a v poslední době mi tohleto dílko tvoje ke kterému píšu, sedí až moc ...
Dávám T*Pa
Doufám, že už je ti líp, než když jsi tohle psal.Sny jsou ale důležitý i v tom, že obohacují náš život, i když víme, že se nikdy nesplní.Takových já mám většinu - i když na jednu stranu je to smutný, že nedojdou naplnění, ale smysl určitě mají.Dofám, že malé ptáče už nepláše, takže se nikdy nevzdávej...určitě tip*
Lancelotte...něco co by navádělo k úsměvu...by nebylo? Proč tolik bolesti? To není jen k této básni. Ale i za tuhle máš ode mne tip...se slzičkou...nevadí?
dvě malá křídla tu nejsou , ale *t by tu byl lbí se mi 1vní a 2há část díky :)