Do stromů se schová všechno

Minule jsem z okna viděl dvojici,

která neviděla

a zmizela v kmeni staré lípy.

Jestli je někdo hledal?

Ani nevím,

neměl jsem pak týden chuť

dívat se z okna,

město se nesnažilo být dotěrné.

Bylo v tom něco jednoduchého.

Šli kam měli jít.

Do stromů nenahlédneš,

ale zástupy na ulicích

jsou jako sklo,

co nejde zadýchat.

Večer v každém vidíš

až do snídaně.

Milosrdná tma.

Ani nebyli nazí,

jen všechno kolem

se na chvíli vysvléklo,

aby nebyl vidět stud.

V noci jsem se zkoušel tisknout ke kmeni,

ale samota mi sáhla na nohy,

až město zakřičelo chladem.