Krátké červené startky

Milé Krátké červené startky,

úterý, 14. září 2004

je to pět dnů, co jsme se neviděli. Říkal jsem si, že by Vás mohlo zajímat, jak žiju.

Hned ve čtvrtek mě začalo ukrutně bolet v krku. Toho chrchlání jsem se nezbavil doteď. Někde jsem kdysi vyčetl, že tělo, kterému se najednou nedostává bakterie pobíjejicího kouře, může mít problémy s obranyschopností. Holt se přes to budu muset přenést.

V neděli jsem to bez Vás poprvé prubnul ve Štatlu; byl jsem tam celý večer, a, abych přiznal barvu, vzpomněl jsem si na Vás snad jen jednou. Vím, že není příjemné to slyšet, ale… měl jsem o moc příjemnější společnost, než jakou jste mi v nočním městě dělávaly Vy. Napadlo Vás někdy, že se neumíte chichotat, natož roztomile?

Den nato jsem si koupil nové kalhoty a sako. Další nepříjemná zpráva pro Vás asi bude, že to sako má kapsu zrovna jak ušitou na Vaši hodnou sestřenici, dýmku. Mrzí mě, pokud Vás to bolí tak, jak si myslím.

Netvrdím, že na Vás občas nevzpomínám. Chvílemi jste mi byly bliž než kdokoliv jiný. Pamatujete na všechny ty rodinné oslavy, kdy jsme před zdegenerovanými a deprivovanými příbuznými a známými utíkali do mého pokoje, tam si pustili Janis Joplin nebo Zeppeliny, a užívali si spolu té pohody? Vzpomínáte na všechny ty cesty domů od našich holek? A na to, jak se všechny pokoušely postavit mezi nás? Na moji maturitu, na moje státnice, na moje příjmačky?

Jo, bylo toho hafo. Ale opravdu si nemyslím, že bych na ten náš vztah chtěl navázat.

Jste totiž pěkné potvory. Pořád se tulíte, ale jediné, co Vás doopravdy zajímá, je vytvoření pořádné paseky v mém těle. V plicích, hrtanu, tlustém střevě, mozku, varlatech… Taky jste mě vždycky chtěly jen pro sebe. Kvůli tomu odéru se ke mně málokterá holka chtěla přiblížit. Většinou to byly takové ty nabatikované typy, co chtěly cígo pro sebe i celou partu… A čem už vůbec nemluvím, jsou peníze. Jen v posledním půlroce jste ze mě vytahaly love pro některého ze zaměstnanců Tabáku Kutná Hora.

Ať jste kde jste, mějte se pěkně. A nehledejte za mě, prosím, náhradu v nějakém sedmnáctiletém volovi. Takového, jako jsem byl já, už nenajdete.

Se sentimentální vzpomínkou, ale už ne Váš,

Mishel