Smrt

Smrt

Smrt, co je to smrt?

Ne nebojím se smrti,

té černé můry co život bere s chutí!

Ó smrti obejmi mě vroucně!

Uveď v zapomnění,

již pochopila jsem,že tento svět pro mě není.

Vezmi si mě k sobě vroucná smrti!

Smrti nech mě v širém moři temnoty plout!

Se zemí v jedno tělo,v jeden dech splynout.

Smrti vezmi mě s sebou do říše mrtvých!

Mezi živými pro mě místo není,

ne již nikdy nechci spatřit světlo denní!

Plavit se za moře mrtvých duší.

Kde na mě čeká nová zem.

Země mrtvých je mým údělem.

Země kde vzduch je cítit zemí a hnilobou.

Kde nepotkáte těla jen duše,

mé srdce to že tam patří tuše.

Avšak když vidím slunce jak vychází na obzor.

Náhle váhám,pane Bože odpusť mi to rouhání,

ty chvíle váhání.

Ne nechtěla bych pod drnem spát.

Odpusť nevím co to do mě vjelo,

snad zemřít se mi na malou chvíli zachtělo.

Miluji to nebe,ty stromy,slunce jasně žhnoucí.

Vždyť svět je ta krása.

V životě je má spása.

Chci žít nespoutaně jako vánek ranní.

Nenajdu ji pod zemí,

chovala jsem se jako blázen bláhový.

Snad mi bůh na mou otázku odpoví.

Proč jen proč jsem chtěla spát a neprobudit se nikdy víc.

Po smrti toužíc?

Smrt co je to smrt?

Již bojím se té ošklivé a nudné smrti.

Která by mě polkla s chutí.