Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejako nikdy
31. 10. 2004
1
0
2206
Autor
Samota
s úsměvem kladu si překážkyy před mozek a snažim se zkorumpovat myšlenky...nevim,co chci...jsem ospalá a chce se mi křičet,spoutaná pocitem noci,černá jak krabice a kouzelná tím,co ze mě děláš,...
ach,bože,bojím se Tě milovat,bojim se...Tě nenávidět,jsem bez ..ze dna a
asi nevím, vypovídám netečností,co mě trápí,chcípní a zahrabej se sám...nejsem tady od toho,aby jsi si hrál a mával se mnou o zem,chci se zdržet hlasování,partneři mrtvol už jsou na cestě,pojistím ti život ,nabízejí,nenech se dlouho přemlouvat,dráha Tvého života už je daná...musíš se smát stejně jako já a pochopíš,že usměv lečí nemožnost pohledět do budoucnosti,chce se mi řvát na lidi kolem sebe,chci zabíjet...nemám to v sobě...nezašlápnu to,co vidím,ale nanávidím ,co se stane...nepohnu z ničím,radši se zničím ...nechci být vedena rukou...Boha?...či.... jsem oněměla?...snad se dokážu už zase otevřít,přijdu si tak zastrašená tím,co musím a tím,co nesmím,,,chci si dělat,co chci...chci...mít..."svobodu!...chci se umět udělat...vytvořit pro sebe samotnou...ne žádný populistický řeči do prázdna......né žádné...moc ráda bych...né přes mrtvoly..jinou cestou...tou jako nikdy...*
ach,bože,bojím se Tě milovat,bojim se...Tě nenávidět,jsem bez ..ze dna a
asi nevím, vypovídám netečností,co mě trápí,chcípní a zahrabej se sám...nejsem tady od toho,aby jsi si hrál a mával se mnou o zem,chci se zdržet hlasování,partneři mrtvol už jsou na cestě,pojistím ti život ,nabízejí,nenech se dlouho přemlouvat,dráha Tvého života už je daná...musíš se smát stejně jako já a pochopíš,že usměv lečí nemožnost pohledět do budoucnosti,chce se mi řvát na lidi kolem sebe,chci zabíjet...nemám to v sobě...nezašlápnu to,co vidím,ale nanávidím ,co se stane...nepohnu z ničím,radši se zničím ...nechci být vedena rukou...Boha?...či.... jsem oněměla?...snad se dokážu už zase otevřít,přijdu si tak zastrašená tím,co musím a tím,co nesmím,,,chci si dělat,co chci...chci...mít..."svobodu!...chci se umět udělat...vytvořit pro sebe samotnou...ne žádný populistický řeči do prázdna......né žádné...moc ráda bych...né přes mrtvoly..jinou cestou...tou jako nikdy...*
pokud se ten názor chová jako zaslepenost neohlížející se na věci co tam doopravdy jsou a místo toho jen tak vypouští nějaký sračky... tak jsem asi chytlavá
Vzhledem k tomu, jakým způsobem se vyjadřuješ, nehodlám s tebou ztrácet čas. A promiň, jestli jsem ti zaměnil pohlaví...
hm...na můj vkus příliš náhodné, ve stylu abytovypadalojakovelkéumění, ovšem výsledek je rozpačitý, skoro mi připadá jako by to vyplivnul nějaký generátor povídek :)
snažíš se obsáhnout všehomíro a přitom jaksi končíš za humny...
Souhlas s předchozími autory. nějak mě to nevzalo a možná i z toho důvodu, že tohle snad ani není povídka. Zkus vypilovat některé pasáže, změň kategorii a bude to O.K.
nevim kde spatřuje leckdo nějakou potřebu dělat velké umění, ale nějakej Kandelabr by měl asi nad svou interpretací přemýšlet, nevím kde vidí tu snahu obsáhnout všehomíro (to je snad ještě odvážnější tvrzení nebo co) - je tam jasná sebereflexe, dokonce semtam zabalená do nějakých uměleckých prostředů, do stylu, což rozhodně není cesta za humna
alojs fakt nevim co by na tom mohlo být OK, když souhlasíš s předchozími autory
sleeping: mně je dost jedno co potřebuješ, aspoň tady v tom kontextu, tohle se čte moc dobře