(S)mý(š)lenka

Snad vznáší se nade mnou

změněna závojem všedního

dne

                             přichází s každičkým západem slunce

                             a buší

                             do srdce tak prudce

                        že by se mohlo zdát

                 že i jemná motýlí křídla dokážou pochopit

       těžkost mých snů, jedno tělo, když mají být dvě, je těžší než celý svět

  kapky co stékají po okně

 pohled ven

snad pohled zpátky

dvě oči mezi nima, půl člověka

říkaly že vše se v dobré obrátí

Ale kam zmizely motýli?

Je pod ziM

a ten letošní bude obvzlášť krásný, jen tomu uvěřit

        zašeptal poslední motýl než se vydal do

              ...teplých krajů mé budoucnosti...