Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMasky z papíru
19. 10. 2000
5
0
3139
Autor
Sarken
Lucerny už září síní
masky! Lidé! Pojďte dál
zpěv a smích se spolu klíní
tak se těšte, začne bál.
Druhá hodina zázraků
akvaria rozbíjí
moci smést roušky přízraků
rychle, šance pomíjí.
Je to jen papír, třásní pár
proč ho k sobě poutat
odhodím zdobný cár
mrštím s ním do kouta.
Vysvléknutá do závrati
opatrnost přeci tratí
konejší se hnilobou.
Barvovíry krouží sálem
unášej mne hudbo, veď!
Nenechám se lámat žalem
tělo, vzepni křídla, leť!
Zbylé masky hrubě tlemí
výsměch roztažených úst
teď padla pírka k zemi
najednou přestala růst.
Světla ztichla, v srdci tma
vítr chřestí kostrovým
červy lezou z pískodna
kážou palcem žulovým.
Jen vosk převrhnuté svíčky
poutník, přítelem se stal
stéká na baletní cvičky
já paní, on prázdna král.
Zrcadlo kreslí tóny drah
pokorně, i němí křičej
utírám ze škrabošky prach
nasadím zpět na obličej.
Lucerny už září síní
masky, lidé? Pojďte dál
samota se duší klíní
tak se těšte, začne bál.
Kangi: Nenechám!!!
Ta báseň byla něco jako sebeobrana
a maska? Práší se na ní v koutě
Jákobku: posílám Ti sluníčko, aby ten strach roztál, už je to pryč...
Print: Ahoooj, ráda Tě tu zase vidím
Vio: tu druhou sloku jsem tam přidala později
díky
Cítím z toho existenciální (promiňte mi to slovo) pocit úzkosti.
Některé obraty jsou úžasné, ale občas mi tam něco nesedí... např. druhá sloka.
Překvapila jsi mě.
Nevím, jaký podnět tě vedl k napsání této básně, ale jistě byl strašný.
Báseň má velkou vnitřní sílu, ale občas v některých básnických obratech trochu probleskuje určitá naivita, ne, lépe vyjádřeno idealismus, víra v ideální svět, který se jednoho dne zřítí jak domeček z karet, když člověk, který se rozhodl milovat bez rozdílu každé zrnko prachu či psí ..., zjistil, že si u něj někdo zapomněl dýku v zádech.
Byl bych možná raději, kdyby to celé končilo trochu jinak, protože tento konec nedává moc naděje, nicméně sdílím s tebou ten tvůj idealismus a doufám, že si nenecháš nikým vzít!
Miracleion
23. 10. 2000
nezkracovat... /viz Merle/ myslím, že psát a smutek vyhnat poezií :-) ubít, zničit, utancovat, ubásnit :-))
Sestřičko... radši bych od tebe četla horší a šťastnější.
Občas mi něco tak úplně nesedlo (třetí sloka mi nezní a druhou bych taky maličko předělala a potom kostroví/ým, viděla bych to taky na podst.jm.), ale celek strašlivě působí a tipuju bez váhání.
těch masek...
v zásobě máme celou řadu
pěkně jednu na druhé
důvěra masky rozevírá
odhalujíc jen další vzadu
zas hlubší, živější a...
ránu pod pás dostala víra:
má neprůhlednou povahu
stejně jako ty předchozí
našli jste někdy odvahu
ukázat svoji tvář?
P.S.
přiznávám zbabělost
strhnout si svatozář
nechci bejt na tebe zbytečně přísnej a tak ti to kritizovat nebudu...
no, aspoň zmizely ty ťu ťu kamínky a bubínky atd.
ikdyž je to v aréně... no dobře tak jen jednu: zkrátit
húú... běhá mi z toho mráz po zádech!
ale tleskám a TIPuju!
nemá tam být kostrovím?:-)
tak se zase projevuje moje neschopnost cokoliv napsat správně
čtvrtá sloka má být:
Vysvléknutá do závrati
zpitá, zpitá svobodou
opatrnost přeci tratí
konejší se hnilobou
nefunguje mi změna děl, tak to dávám takhle
Bambi: jde o to, jestli myslíš podstatné nebo přídavné jméno, řekla bych
tak s tou opravou to je snad na ještě jednu *!
no, jako přídavný si ho nějak neumím k ničemu přidat:o))